Jak jsme si zařizovali byty v Československu a čemu se dnes mladá generace směje?

Bez obývací stěny se neobešel žádný byt
📷
Dalších 15 fotografií v galerii
 Retro 
07. února 2019 14:37 / Česká televize
  279   80
Získat vlastní bydlení byl u nás problém odjakživa. Kvůli bytu se v Československu zakládala stavební družstva či vznikaly tzv. pořadníky. A nebylo výjimkou, když se družstevníky stávala sotva narozená nemluvňata, aby se někdy kolem dvacítky, či ještě později, dočkala vlastního bydlení.

Když už šťastlivec obdržel dekret na byt, začal řešit, co si do něj dá. Mladé rodiny většinou začínaly pořízením obývací stěny, na kterou si manželé brali tzv. novomanželskou půjčku. I když se dnes většině těchto stěn vysmíváme, rozhodně nebyly výdobytkem socialismu.

Bytové stěny si byly podobné jako vejce vejci 

S nápadem na modulové sestavy, které si může každý složit podle potřeby, přišel už ve 20. letech architekt Jan Vaněk. Prosazoval účelné bydlení a sériovou výrobu nábytku pro široké vrstvy. Stěny nenabízely příliš invence a vzhledem k omezenému počtu jejich výrobců se stávalo, že vypadaly jedna jako druhá. Přesto jsou dodnes ceněné například sestavy komod a sekretářů, které v 60. letech vyráběla soběslavská Jitona.Nechybí v nich skříňka na gramofon ani vyklápěcí minibar.

Kdo si chtěl vybavit obývák po svém, musel se poohlédnout po šikovném truhláři anebo obíhat bazary s použitým a starožitným nábytkem, který se ovšem rozměry nehodil do paneláků.

Jak vypadala typická kuchyň 60. let?

Velkým problémem bylo vybavení kuchyní. Jak vypadala typická kuchyň 60. let? Na podlaze nevzhledné PVC, stůl pokrýval igelitový ubrus, v lepším případě lněný. V okně visely vzorované závěsy ve stylu Bruselu. Ostatně veleúspěšná světová výstava EXPO v Bruselu 1958 nadlouho ovlivnila životní styl nejen v tehdejším Československu.

Kromě plynového nebo elektrického sporáku Mora byla nejžádanějším kouskem chladnička, a mraznička, což bylo nedostatkové a podpultové zboží. 

K nepostradatelným pomocníkům patřily nezničitelné mixéry a remosky, tedy elektrické pečící kastroly, které se dobře hodily i na chaty. Dodnes se najde v nejedné domácnosti, neboť na rozdíl od současných produktů vydrží "navěky". Byly skladné, relativně levné a stejně dobře se v nich upeklo kuře nebo buchty.

V téměř každé kuchyni pak stála kovová či později skleněná, kovovou síťkou opletená sifonová láhev na výrobu sodovky a sklenice duritky, které patřily i k povinné výbavě školních jídelen.

Miniaturní koupelny

Koupelny byly v panelácích součástí bytového jádra a nedalo se v nich téměř hnout. Místo obkladů mívaly šedou umakartovou stěnu, plechovou vanu a umyvadlo, které často přesahovalo do vany. Problémy byly s odpadem. Stávalo, že jste vypustili umyvadlo a špína natekla do vany. 

Ten, kdo si chtěl vybudovat novou koupelnu a obložit ji dlaždičkami, to neměl snadné. Obkladačky stejně jako baterie patřily k nedostatkovému zboží, protože monopolní výrobci nestačili pokrývat poptávku. Ani pračky nebývaly běžnou součástí výbavy domácností. Proto v domech existovaly společné prádelny a sušárny.

Kdo měl vířivou pračku značky Romo, považoval to už za velké vítězství. První naše automatické pračky byly velmi drahé, padl na ně několikaměsíční výdělek a navíc nebyly bez dobré "známosti" či podstrčeného úplatku prakticky k sehnání.

Co na zeď a co na podlahu?

Možná si to mnozí pamatují. Stěny v bytech byly vymalované válečkem, případně polepené tapetou. Obliba tapet byla obrovská, i přesto, že tapetování nebylo lehké a mnozí se u něho pořádně zapotili.

Podlahy panelákových bytů se v 60. letech začaly pokrývat jekorem, který šel, hlavně kvůli nízké pořizovací ceně, na dračku. Později k jekoru přibyl měkčí kovral. Na polypropylenovém podkladu byl všitý vlas ze syntetických vláken, vysoce odolný proti poškození. Pokud se na něj přece jen vylilo červené víno nebo inkoust, doporučovali výrobci prostě místo vystřihnout a nahradit novým kusem krytiny, která se zespodu přilepila lepicí páskou.

Ať tak či tak i bez dnešních všemožných technických vymožeností, luxusních interiérových materiálů, kabelových televizí, zahraničního nábytku za desítky či dokonce stovky tisíc korun, to byl domov. Malý, oproti dnešku prostinký, ale náš. A byli jsme v něm většinou šťastní. Pamatujete na vyhlášené lahůdky z bufetu Koruna?

Gabriela Simenonová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Jižní Afrika a malá ochutnávka úžasných zážitků a zajímavostí, které tato země nabízí

Dům a zahrada

Vyrobte si difuzér, se kterým na vás dýchne pravá vůně Vánoc

Bydlení

Připálili jste žehličku? Víme, jak ji jednoduše vyčistit

Zavřít reklamu