Předvánoční šílenství v Československu? Ježíšek musel ustoupit, dominoval Stalin

Oslavy narozenin J. V. Stalina byly v roce 1949 bouřlivé
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
 Retro 
28. listopadu 2019 17:20 / Archiv
  0   0
Rychlými kroky se k nám opět blíží předvánoční čas. Ten by měl sloužit k rozjímání a ohlédnutí se za minulostí. My jsme se ohlédli za vás, a to přesně 70 let zpět. Tehdy bylo krátce po válce. Ideologové na sklonku roku 1949 přemýšleli, jak svátky klidu a míru lidem představit. Záštita Ježíška se však nehodila, paradoxně byl upozaděn také Děda Mráz. Prim totiž sehrál tenkrát v prosinci J. V. Stalin.

To bylo totiž tak. Před sedmi desítkami let to v Československu vypadalo, že Vánoce snad bude země ignorovat. Proč? Stála za tím jedna z největších propagandistických akcí komunistického režimu. Bylo třeba oslavit 70. narozeniny J. V. Stalina. A tak se 21. prosince 1949 s velkou pompou oslavily!

Samozřejmě to chtělo důkladnou přípravu, takže Ústřední výbor KSČ už začátkem září rozhodl o zřízení Vládního výboru pro oslavu sedmdesátých narozenin J. V. Stalina. Předsedou byl jmenován ministr informací a osvěty Václav Kopecký a na krajské a okresní sekretariáty KSČ začaly proudit směrnice s instrukcemi. V nich bylo definováno, jakým způsobem se má připravit veřejnost. V dokumentech té doby byla uváděná slova, která veřejnost charakterizovala doslova takto: „Lid Československa s radostným nadšením čeká na oslavy sedmdesátých narozenin generalissima Stalina, tvůrce nové epochy lidstva a největší osobnosti současnosti“.

Časopisy i noviny ignorovaly Vánoce

Pokud by se nám dostal do rukou tehdejší tisk, snad jen podle data v záhlaví bychom poznali, že se rok 1949 chýlí ke svému závěru.

Zato nechyběly oslavné články na největšího přítele československého lidu, které plnily většinu novinových stránek. Stranou nezůstaly ani časopisy pro děti a mládež. Místo do té doby tradičních článků s vánoční tematikou v tomto roce vycházely výhradně jen povídky a básně o Stalinovi. Psali jsme také: Máš-li cosi na duši, svěř to strýci Artuši… Pamatujete?

Zapojený do masové kampaně by i ženský časopis Vlasta. Dva měsíce dokonce zveřejňoval reportáže z besed o Stalinovi. Oficiálně se uváděla jako školení pojmenovaná: Co dává Stalinovo učení ženám.

Podle podaných hlášení z té doby bylo zorganizováno téměř 14 tisíc podobných besed, zúčastnily se jich přes dva miliony žen.

Vánoční výzdobě dominoval Stalin

Závěr roku 1949 byl natolik atypický, že asi nikoho úplně nepřekvapí, že vánoční výzdoba se zvonečky, větvičkami, hvězdičkami chyběla. V ulicích, na významných budovách, výlohách obchodů nebo mostech či továrnách a školách visela hesla. Dopředu byl stanovený dokonce jejich oficiální seznam, třeba v tomto duchu: Ať žije J. V. Stalin - moudrý učitel a největší přítel našeho lidu! Nebo: Sláva Stalinovi – osvoboditeli našich národů, obránci naší svobody a nezávislosti!

Místo vánočních papírových dekorací se tiskly materiály s výjevy generalissimova života. A tak tiskárny vychrlily 375 tisíc plakátů se Stalinovým portrétem nebo též 20 tisíc výstavních souborů na jedenácti nástěnných tabulích. Byl to vlastně takový Stalinův obrazový životopis, textově a výtvarně zpracovaný podle námětu tehdejšího ministra školství Zdeňka Nejedlého. Čtěte také: V 50. letech připravil stát Čechoslováky o úspory. Tam, kde se vzbouřili, tvrdě zasáhl.

K Vánocům jako nejlepší dar Stalinova díla

Ideologická horečka se týkala všech. Vyhnout se jí nebylo prakticky možné. Dekorace se Stalinem musely být instalovány ve všech závodech nad pět set zaměstnanců, ale také ve školách, v kasárnách a na nádražích. Okrajově se Vánoce připomněly alespoň při putovních výstavách sovětské literatury, při kterých padaly výzvy: K Vánocům jako nejlepší dar Stalinova díla, knihy sovětských spisovatelů a předplatné sovětského tisku. K odběru Stalinových spisů byly donuceny i veřejné knihovny.

Působí to na vás tak, že to snad byla silnější masáž, než zažíváme o Vánocích nyní? Pak nezbývá, než se zkusit ptát pamětníků a srovnávat. Každopádně vydána byla v roce 1949 také speciální série pohlednic, známky a pamětní stříbrné medaile se Stalinem. Čtěte také: Kdysi zaměstnanci dostávali za nejhorší výrobek titul Putovní zmetek. A zas tak dávno to není.

V Plzni byl z podnětu železničářů a Svazu československo-sovětského přátelství vypraven zvláštní vlak, který vozil vkusnou výstavu o SSSR, v Karlových Varech zřídili Kolonádu přátelství, na níž chtěli seznamovat obyvatele s životem v SSSR. A tím zdaleka není výčet tehdejších kroků kompletní. V každé malé vísce se lidé (dobrovolně?) zavazovali k různému poznávání a předávání informací o velikém „vůdci“.

Ve školách povinně ruské kroužky

Zapojit se museli také učitelé, žáci a jejich rodiče. Aby se to náhodou nevymklo kontrole, všichni dostali speciální brožuru s instrukcemi, jak mají oslavy vypadat. Nevyhnuli se tomu ani rodiče, i když byli zcela jistě masírováni i na svých pracovištích a všude v ulicích. Museli si též třeba vyslechnout přednášku o Makarenkových výchovných metodách. V každé škole bylo nařízeno či minimálně doporučeno zřídit ruský kroužek. Brožura z ministerstva přitom detailně popsala, jak by měl vypadat správný program. Skoro jako samozřejmost už se asi dá brát fakt, že žáci a studenti psali Stalinovi gratulace a vyráběli mu dary. Čtěte také: Dětství za socialismu. Žádoucí bylo stejné oblečení a už ve škole nějaká ta funkce.

Oslavy 70. narozenin Stalina nakonec byly vyhodnoceny jako zdařilé. Jen z některých míst Československa přece jen byly hlášeny rušivé jevy. Třeba na Opavsku nebyl zájem o sovětský film. A co víc - reakčními živly tam byla dokonce poškozena stalinovská výzdoba.

Lidé gratulovali po válce Stalinovi často upřímně

Část Čechoslováků se předvánočních, ale skutečně netypických oslav účastnila dobrovolně povinně, aby měli klid. Určitě se našli i tací, co našli tu odvahu je ignorovat. Ovšem historické záznamy vypovídají o tom, že značná část obyvatelstva Stalinovi své dary a gratulace zasílala naprosto upřímně.

Ačkoli oslavy sedmdesátin J. V. Stalina byly skutečně mimořádné, nutno dodat, že se jeho narozeniny v Československu oficiálně slavily každoročně již od roku 1945 a také až do konce jeho života. Žádné však neměly takový rozsah jako ty před 70 lety, kdy zastínily i Ježíška a v té době nově importovaného Dědu Mráze. Pikantní na tom je, že podle dnešních zjištění Josif Vissarionovič Džugašvili, jak se Stalin jmenoval původně, uváděl nepravdivé údaje o svém narození. Podle všeho přišel na svět 18. prosince 1878, nikoli 21. 12., kdy u nás vždy oslavy kulminovaly. Čtěte také: Průvody a nástěnky: Jak jsme se angažovali v bývalém Československu?

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Zkuste cestovat po Evropě vlakem. Víme, jak jednoduše plánovat cestu a ještě hodně ušetřit

Dům a zahrada

Vánoční stromeček lze vytvořit i z neobvyklých materiálů. Třeba z šišek, mechu či sukulentů

Bydlení

Potřebujete doma odstranit plovoucí podlahu nebo linoleum? Poradíme, jak na to

Zavřít reklamu