Legendární bufet Koruna: Pamatujete na vyhlášené lahůdky za dvě čtyřicet?

V automatu Koruna bylo stále plno
📷
Dalších 12 fotografií v galerii
 Retro 
24. ledna 2019 14:24 / Česká televize
  1406   106
Pražáci si na něj jistě vzpomínají. Až do počátku devadesátých let minulého století oživoval roh Václavského náměstí a ulici Na Příkopě známý bufet Koruna. A nutno podotknout, že do dnešních dnů schází nejen Pražanům.

Automat Koruna sloužil Pražanům více než šedesát let a pamětníci na něj nedají dopustit. Při této vzpomínce se mnohým zaleskne slza v oku a začnou se sbíhat sliny na proslavené lahůdky. Na jeho počest vznikla i parafráze na známou Gottovu píseň „Korunou si hodím, až se budeš ptát...“, která začínala slovy „Do Koruny chodím, protože mám hlad …"

Většině z nás, kteří jsme Korunu navštěvovali, asi utkvěl v paměti jahodový koktejl, jehož se tady prodalo, vypilo a vybryndalo na oblečení od montérek až po smokingy neuvěřitelné množství. V padesátých letech se tu prodávalo okolo 50 tisíc porcí denně.

Ale nebyly jen koktejly. Proslulé byly bramboráčky, které proslavil film Jáchyme hoď ho do stroje, ale i masové smažené placičky, které dnešní generace zná již jenom z McDonalda pod názvem hamburger. A tam ho podávají v nějaké pitomé sladké housce. Tenkrát se ovšem tato dobrota jmenovala vepřenka a podávala se s hořčicí, cibulí a měkkým krajícem chleba. A byla to lahůdka, na kterou se nezapomíná. Stejně tak jako na domácí párečky, které byly opravdu ve střívkách a ne v igelitu jako dnes.

Proslavené bylo i ruské vejce. Ono tedy s Ruskem nemělo nic společného a pamětníci tvrdí, že vzniklo jaksi z nouze, když v kuchyni zbyla drobátko plesnivá červená řepa a již mírně zasmrádlé olejovky. Spořivý kuchař tyto suroviny pokrájel, smíchal s trochou bramborového salátu, přidal polovinu vejce natvrdo a celé to zamaskoval porcí majonézy. V souladu s tehdejší dobou, kdy vše z východu bylo nejlepší, nazval finální produkt ruským vejcem. Ono i tak to bylo ideologicky pochybné protože carské Rusko bylo vlastně nepřítelem tehdejšího SSSR, ale to už pravděpodobně nikomu z tehdejších papalášů nedošlo. Jak chutnala ta opravdu první, to již dnes nezjistíme, ale ta další již byla výborná. O historii chlebíčku si můžete přečíst zde.

Vzpomínáme i na jedno z nejlevnějších jídel, kdy za pouhých Kčs 2,40, si mohl člověk objednat šest houskových knedlíků s omáčkou od plněného paprikového lusku. A když měl kliku, tak se mu objevil na talíři i zbytek lusku či kousíček té masové náplně. Zejména pro studenty to byla "božská mana", kdy se dosyta najedli a zbylo jim tak mnohem více, když pak vyrazili „na pivo“ třeba k Vejvodům nebo i Ke Flekům, což byla tehdy hospoda, kam se mohl i chudý tuzemský student zajít osvěžit poctivým půllitrem vyhlášené černé třináctky.

Prostě Koruna byla díky svému umístění, lidovým cenám i pro svou otevírací dobu, na tehdejší poměry neobvykle dlouhou, kdy se zavíralo až ve 22 hod. místem, kam se slušelo zajít po práci, kině nebo divadle a nebylo nic zvláštního spatřit, jak si vedle sebe pochutnává tehdejší „somrák" a dáma v hluboké večerní. 

📷
12
fotografií
Jitka Jahodová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Národní park Bavorský les: Nedotčená příroda, vodní bystřiny i divoká zvěř hned za humny

Dům a zahrada

Pěstujte oblíbené hortenzie. Hodí se na zahradu i do květináče

Bydlení

Skalka není jen hromada kamení. Jak ji na zahradě vytvořit?

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu