Co se děje, když se zamilujete do někoho, koho byste milovat neměli
Možná si myslíte, že něco tak magického a nevysvětlitelného, jako je láska, může být nad rámec moderního výzkumu mozku. Je však překvapivé, kolik neurovědeckého výzkumu lidské náklonnosti a lásky bylo v průběhu let už uskutečněno.
Láska je vysoce komplexní a heterogenní pocit a jako taková je do ní zapojena celá řada oblastí mozku. Některé oblasti mozku jsou však relevantnější než jiné. Podle nejnovějšího výzkumu intenzitu lásky a kvalitu připoutání řídí neurotransmiter dopamin v jedné konkrétní oblasti mozku. Jde o nucleus accumbens, což je oblast mozku, která se podílí na chování hledajícím odměnu.
Co tedy dopamin s námi dělá?
Dopamin je neurotransmiter, který se podílí na vytváření chování, které vede k něčemu obohacujícímu. Odměnou může být spousta věcí, jako jsou peníze, jídlo, sociální interakce a všechno ostatní, co lidi baví. V kontextu lásky to může být něco tak malého jako úsměv od osoby, kterou milujeme, polibek nebo milování. Na dopaminu je však něco složitého. Funguje jako chybový signál predikce odměny. To znamená, že větší odměna nemusí nutně vést k vyššímu uvolňování dopaminu. Důležité je, jak neočekávaná je odměna. Pro příklad. Pokud očekáváte na Vánoce pěknou novou kuchařskou knihu a místo toho dostanete auto, je to vysoká odměna, která je také velmi neočekávaná a hladiny dopaminu v nucleus accumbens budou vysoké. Pokud však očekáváte auto a dostanete auto, uvolňování dopaminu bude nižší. To znamená, že čím více očekáváte odměnu, tím menší bude vaše pozitivní reakce.
Co to má společného se zamilováním se do někoho, koho byste milovat neměli?
Nebezpečí dopaminu spočívá v tom, že pokud jsme v dlouhodobém vztahu, poznáváme své partnery stále více a více. V průběhu času a trvání vztahu nastane stav, kdy se jen málokdy stane něco neočekávaného, protože víme téměř všechno o tom, jak náš partner vypadá, cítí a jedná. K vysokému uvolňování dopaminu však dojde pouze v případě, že dojde k něčemu neočekávanému, což v mnoha vztazích povede v průběhu času ke snižování lásky.
Nyní přemýšlejte o tom, co se stane, pokud se zamilujete do někoho, kdo je úplně mimo dosah, například je ženatý. V této souvislosti je nepravděpodobné, že byste toho člověka někdy extrémně dobře poznali. Zde může být i obyčejný úsměv nebo lehký dotek vnímán jako mimořádně prospěšný, protože je tak neočekávaný a tudíž dochází k intenzivnímu pocitu lásky. Jelikož je nepravděpodobné, že by s vámi váš ženatý partner trávil hodně času, vztah nikdy nepřijde do fáze, ve které se očekávají vysoké odměny, takže kdykoli se stane něco pozitivního, intenzivní pocit lásky přetrvává. Tímto způsobem může být někdo zamilovaný do někoho "špatného" po dlouhou dobu, dokonce i roky.
Celkově vzato, zamilování se do někoho, koho byste milovat neměli, není žádným tajemným magickým procesem nad rámec pochopení lidské mysli. Je to jednoduše výsledek toho, jak funguje odměna v lidském mozku, nic víc. To naznačuje, že vzájemné překvapování se je zásadní pro udržení lásky v dlouhodobých vztazích. Pokud se občas stane něco neočekávaného, přetrvává intenzivní pocit lásky a nebezpečí, že se jeden partner zamiluje do někoho jiného, bude nižší. Dále čtěte: Depersonalizace je vážný psychický problém, který může znenadání potkat každého.
