Poznáte příznaky dehydratace? Rozhodně je nepodceňujte, hrozí totiž i v zimě

Suchá pokožka, oschlé rty a jazykjsou známkou dehydratace
📷
Dalších 5 fotografií v galerii
 Zdraví 
14. srpna 2019 10:54 / Shutterstock
  1   0
Žízeň není časnou známkou potřeby vody, objevuje se až v okamžiku jedno až dvouprocentní dehydratace čili ztráty tekutin na úrovni jednoho až dvou procent tělesné hmotnosti. Dehydratace je pro naše tělo velmi nebezpečná, neboť pravidelný přísun tekutin zajišťuje tělu normální tělesnou teplotu.

Pokud lidská schránka ztratí hodně vody a dojde k dehydrataci, začne se přehřívat a vnitřní orgány se velmi rychle poškodí. Dehydrovaný člověk ztrácí teplo mnohem rychleji. Bylo vypočítáno, že při teplotě 26,6 °C může průměrný člověk přežít bez vody po dobu až 7 dní. Ovšem jakmile se oteplí o pouhých 5 °C, doba přežití se zkrátí o celý den. Brzká dehydratace nehrozí pouze v létě, ale také v zimě.

Průzkum z Velké Británie ukazuje, jak je to s dodržováním pitného režimu

Průzkum dodržování pitného režimu na pracovištích ve Velké Británii například ukázal na některé nedostatky ve spotřebě tekutin oproti doporučení. Dá se předpokládat, že situace v ČR bude obdobná. Dle průzkumu 96 % osob ve Velké Británii nepije dost vody. 67 % lidí přiznává, že vodu nepije buď vůbec, nebo jen 1 - 2 sklenice denně.

61 % osob se domnívalo, že přijímá dost tekutin, ale ve skutečnosti jen 3,9 % pilo doporučených 7 - 8 sklenic (1,5 – 2,0 litry) za den. Dehydratace je ve Velké Británii hlavní příčinou bolestí hlavy a denní únavy, je spojena s pocitem náhlého úbytku energie, potížemi s koncentrovaností a zvýšenou podrážděností.

Jak je to se ztrátou a příjmem vody?

Normální množství tělesné vody u dospělého člověka se pohybuje kolem 60 % tělesné hmotnosti dle věku a pohlaví. Snížení nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdajů vody. Lidské tělo denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Aby tyto ztráty člověk doplnil, musí vodu přijímat. Určitou ztrátu tělo doplní potravou s obsahem vody, větší část ale musíme tělu dodat přímo v podobě tekutin. Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.

Odhadování potřebného denního příjmu tekutin však může být pro někoho složité a žízeň není časnou známkou dehydratace. Proto je lepší se spolehnout na jednoduchý signál, který má každý k dispozici: při každé návštěvě toalety si kontrolovat barvu své moči.

Nejčastěji k dehydrataci dochází při malém příjmu tekutin, průjmu, zvracení nebo při namáhavém fyzickém výkonu doprovázeném silným pocením. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Zvyšuje se též riziko trombózy v důsledku vyšší viskozity krve.

Co se děje v těle při dehydrataci?

  • Lehká dehydratace - ztráta tekutin do 5 %: Prvním příznakem nedostatku tekutin bývá žízeň. Ta už je však varovným signálem, protože se objevuje až v okamžiku, kdy tělo ztratilo 1 – 2 % tekutin. To znamená, že je nutné pít, aby k pocitu žízně vůbec nedošlo. Akutní příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Dalšími příznaky dehydratace může být škytání při jídle, tlak v okolí žaludku, tmavě žlutá moč, zácpa, suchá pokožka či oschlé rty a jazyk. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu 20 % výkonu. V důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se projeví sníženou schopností soustředění psychiky, prodloužením reakčního času a únavou, dále pak suchými rty a sníženou tvorbou moči. Při 5% dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok, kterému předchází zrychlený tep, hypotenze a pestré neurologické potíže.
  • Střední dehydratace - ztráta tekutin nad 5 %: V případě úbytku tekutin vyššího než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti, přidává se zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy.
  • Těžká dehydratace - ztráta tekutin nad 10 %: K těžké dehydrataci dochází při ztrátě hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin, dochází k zástavě moči a může nastat až smrt.

Léčba dehydratace

Co dělat v případě dehydratace?

  • Zvýšit příjem tekutin je v mnoha případech dostačující.
  • Nejvhodnější tekutinou je ta, která dehydrovanému chutná.
  • Zahájit léčbu dehydrovaného dítěte osoleným čajem může vyvolat zvracení a zhoršení stavu.
  • Rozhodující je množství - nelze očekávat, že výrazné příznaky ustoupí s jedním napitím.
  • Velké množství tekutin může opět vyvolat zvracení.
  • Pokud je snese žaludek, dojde následně k zvýšenému močení a situace se nezlepší.
  • Tekutiny je nutno podávat po malých dávkách delší dobu.
  • Těžká dehydratace se řeší více dnů.

Klíčové je, snažit se možné dehydrataci včas zabránit. Nejdůležitější je tedy vypít dostatečné množství tekutin, což u dospělého člověka představuje 2 - 3 litry denně. Pokud se objeví zdravotní obtíže, se kterými může být spojena, je potřeba co nejdříve zajistit dostatečný přísun tekutin. Samo o sobě však toto nestačí. Náš organismus společně s vodou ztrácí také velké množství iontů a minerálů, které je důležité včas doplnit. Z tohoto důvodu se rehydratace optimálně řeší přesně definovanými orálními rehydratačními roztoky.

Na počátku je zcela dostačující voda, iontové nápoje je vhodnější naředit. Velké množství tekutin může opět vyvolat zvracení, tekutiny je nutno podávat po malých dávkách delší dobu. V případech intenzivní ztráty tekutin zvracením a průjmem nestačí pít stále čistou vodu, vhodný je bujón, ovocné džusy. Lze použít jednoduchý dehydratační roztok. Těžká dehydratace snižuje příjem tekutin trávicím traktem, většinou je tedy nutné nitrožilní podání. Těžká dehydratace se řeší více dnů a je vhodná návštěva lékaře. Dále čtěte: Kde v Evropě je nejvíce obézních žen a kde nejméně? A jak jsou na tom Češky?.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Ráj moderních turistů: Objevte krásy donedávna zapovězené části naší planety

Dům a zahrada

Chcete zamrazit houby? Pokud to uděláte špatně, skladujete si jedy

Bydlení

Ocet pomůže nejen v domácnosti, ale i v zahradě. Zatočí s plevelem i se škůdci

Zavřít reklamu