Kýchání raději nezadržujte, může to mít vážné zdravotní následky
Příčin kýchání může být několik. Může jít o reakci na silné světlo, chlad nebo změnu vlhkosti vzduchu. Zdrojem kýchání mohou být i ostrá jídla. A častým důvodem je i nachlazení.
Jde o reflex, který má na starosti nervová soustava. Je součástí imunitního systému, díky čemuž ze sebe dostáváte ven bakterie, mikroorganismy a dráždivé látky jako pyl a prach. Kýchnutím při nachlazení rozešlete do vzdálenosti až 3,5 metru dva až pět tisíc kapek složených z hlenu, slin a mikroorganismů. Deník The Daily Mail dokonce uvedl, že když si člověk kýchne třeba v MHD, jediným kýchnutím může bacily rozšířit mezi dalších 150 lidí.
Co jste možná nevěděli
S kýcháním je spojeno několik zajímavých faktů, o kterých jste možná neměli ani tušení.
- Při kýchnutí se zastaví všechny tělesné funkce včetně srdce.
- Kýchat můžete jen tehdy, když jste vzhůru.
- Proč při kýchání zavíráme oči? Je to reflex, který nás chrání před popraskáním očních žilek.
- Kýchnutí může mít rychlost až 180 km/h, což je vyšší než rychlost orkánu.
- Pokud byste chtěli kýchnutí zabránit, můžete si poškodit ušní bubínek.
- Rekordmankou v kýchání je Angličanka Donna Griffith, která kýchala celých 977 dní.
- Pokud se vám chce kýchnout, ale ne a ne k tomu dojít, pomáhá prý to, když se podíváte do zdroje intenzivního světla. Kýchnutí pak na sebe nenechá dlouho čekat.
- Kýchají i zvířata. O tom, co to může znamenat u koček, jsme psali zde.
Kýchání nezadržujte
Kýchnout na veřejnosti považuje většina lidí za něco neslušného, a tak se snaží tento reflex potlačit. Odborníci však před tím varují, zadržení kýchnutí může mít totiž velmi neblahý zdravotní dopad.
Při kýchání dojde k velmi intenzivnímu nádechu, objem vzduchu je v dolních cestách dýchacích a cílem je, aby se proud vzduchu dostal přes horní cesty dýchací a byl vyražen nosní dutinou směrem ven. Když je to uzavřený systém, tak je to jako papiňák, a ten má nějakou pevnost. A jestliže je někde stěna papiňáku defektní, může dojít k úniku vzduchu někam jinam, popsal celý proces český lékař Viktor Chrobok. Vznikne tak takzvaný emfyzém, kdy se vzduch dostane do podkoží a bubliny vzduchu zůstanou v tkáni.
Bolest v krku, roztržený bubínek i mrtvice
Pokud se snažíte kýchnutí potlačit, způsobí to masivní zvýšení tlaku ve vaší hlavě, které vede až ke zranění, jako je roztržení bubínku, zranění bránice, prasknutí cévy a svalů hlavy, prasknutí cévy v oční bulvě, poškození dutin a ve vzácných případech dokonce i ke krvácení do mozku. Existuje i případ, kdy ženě s osteoporózou po zadržení kýchnutí praskla žebra. Jiný mladý muž z Velké Británie si zase potlačením kýchnutí způsobil poničení sliznice v hltanu, které vyústilo v silné bolesti v krku.
Jde ovšem o extrémní případy. Daleko častěji jsou následky potlačení kýchnutí méně závažné. Zvýšený tlak na dutiny může u člověka vyvolat třeba závratě.
I když se tedy lidé snaží ze společenských důvodů kýchání potlačit, neměli by to podle lékařů dělat. Navíc, co se týče obavy z šíření bakterií do okolí, je podle odborníků větší pravděpodobnost, že se člověk nakazí kontaktem s klikou od dveří ve veřejných prostorách, než když v jeho okolí někdo kýchne.
