Jak se můžete pokusit vyhnout dlouhodobým následkům po covid-19

 Zdraví 
17. dubna 2021 08:51 / Marie Popelková
  0
📷
4 fotografie v galerii
Respirační terapie je velmi účinná Depositphotos
Především lidé, kteří prodělali covid-19 ve vážnějších stadiích, jsou ohroženi dlouhodobými následky i po odeznění nemoci. Řešením je komplexní postcovidová rehabilitace, která vrací pacienta po prodělané nemoci zpět do aktivního života i do výkonnostního sportu.

Mezi nejčastější příznaky značící, že je po prodělaném onemocnění něco špatně, patří dušnost a celkově problémy s kvalitou dýchání jak v klidu, tak po určité fyzické zátěži. Kromě dušnosti bývají typické také bolesti na hrudi, blokády žeber, bolesti hrudní páteře a celých zad, zvýšená únava, brnění či bolesti končetin, deprese a úzkosti. „Všechny tyto symptomy, které člověku brání v obvyklé výkonnosti, lze v rámci komplexní rehabilitace vyléčit,“ uvedla fyzioterapeutka Iva Bílková.

Každý fyzioterapeut by měl sestavit individuální plán terapie každému pacientovi doslova na míru. Je totiž třeba vždy zohlednit potíže dotyčného i jeho fyzický stav. Osobní přístup je tak skutečně nutností.

Respirační a dynamická terapie

Léčba by měla zahrnovat jak respirační, tak dynamickou terapii.

Zdravý dechový stereotyp

Základem rehabilitace je respirační terapie, která se zaměřuje na obnovu zdravého dechového stereotypu, posílení dechové kapacity plic, snížení či odstranění chrapotu, problémy s vykašláváním a znovuobnovení dynamiky hrudního koše a celého těla, upřesnila Bílková.

Posílení bránice i dalších svalů

Dále terapie využívá dynamická, silová a vytrvalostní cvičení, která například uvolňují hrudník zablokovaný od kašle, prohlubují dechovou vlnu, posilují bránici, svaly trupu, končetin i vnitřní orgány. „Doporučuje se začít 14 dní po nemoci, cvičení by mělo být pravidelné a postupně navyšovat délku i zátěž. Frekvence cvičení ideálně dvakrát týdně po dobu šesti týdnů,“ popsala Iva Bílková.

Vše závisí na kondici pacienta

Jakékoli problémy pohybového ústrojí, kterým lidé ještě před onemocněním covidem-19 nevěnovali pozornost, se po prodělání nemoci často násobí a je nutné je řešit. Délka rehabilitace tak velmi závisí na kondici pacienta.

Terapeut by se měl seznámit s anamnézou pacienta, zjistit, jaký měl průběh onemocnění, sesbírat informace o dalších případných přidružených potížích, zkoumat změny dechu při fyzické zátěži, sledovat polohy, které pacient špatně toleruje a kdy naopak se mu nejlépe dýchá. Následovat by měl kineziologický rozbor se zaměřením na vyšetření dýchání a minimálně šestiminutový zátěžový test – chůze. „Díky těmto poznatkům určí fyzioterapeut ideální kombinaci rehabilitačních konceptů a metod, které ho co nejrychleji vrátí k předešlým činnostem, ke sportu a jeho koníčkům,“ vysvětlila Iva Bílková.

Dlouhá nemoc vede k oslabení svalů

Dlouhé polehávání nebo hospitalizace vinou vleklé nemoci vedou ke svalovému oslabení a celkové ochablosti. Pro pacienty s vážným průběhem onemocnění covid-19 by proto měla být postcovidová rehabilitace samozřejmostí. „Vhodná je ale pro kohokoli, kdo i pár týdnů po nemoci pociťuje jakékoliv příznaky – neschopnost se plně nadechnout, omezení při sportu, únavu nebo chrapot. Může se jednat i o sníženou fyzickou kondici, kterou lze pomocí rehabilitace získat zpět,“ podotkla fyzioterapeutka.

Také lidé s lehkým průběhem nemoci mohou podle ní zaznamenat narušení normálního chodu svého těla, všímat si mohou vyšší dušnosti vleže na zádech, při chůzi do schodů, častá bývá bolest či tlak na hrudníku a pocit sevření. „Ovládnout správný dech už pro mnohé není tak jednoduché, jak si myslí, ale dá se s tím pracovat a rehabilitace pomůže všem, aby se opět cítili fit,“ dodala Bílková.

Astmatici vyžadují jiný přístup

Respirační rehabilitace doposud pomáhala především astmatikům. U postcovidových pacientů však odborníci zvolili jiné postupy. Astmatici mají problém především s výdechem, a to následkem spasmů drobných dýchacích cest. Proto je třeba se u nich zaměřit na trénink výdechových svalů (břišních), zklidnění a uvědomění si dechové vlny.

U lidí po covidu-19 se objevují variabilní přetrvávající příznaky, nejčastěji je však oslabená bránice, hlavní nádechový sval. „V tomto se liší od astmatu. Každé sezení s terapeutem trvá hodinu, na dálku je možné vysvětlit dechová cvičení, ale bez měkkých manuálních technik, uvolnění hrudníku a kontaktního dýchání se alespoň ze začátku neobejdeme. Cílem je instruovat pacienta k domácímu cvičení, kde už nebude dohled fyzioterapeuta potřebovat,“ uzavřela Iva Bílková. O tom, že čím dál více pacientů s covidem má potíže se zrakem, jsme psali zde.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herec Igor Chmela promluvil o tajemství slavné Partičky, Alzheimerově chorobě i práci pečovatele

Styl

Přesolené jídlo nemusí letět hned do koše. Chuť můžete spravit dalšími přísadami

Dům a zahrada

Naučte se v obchodě poznat zdravou vánoční hvězdu a vyhněte se chybám, kvůli kterým květina mnohdy...

Zavřít reklamu