Nejnovější

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Sebepoškozování je jev, který se obvykle objevuje u dospívajících, ale pokud se objeví, velmi často přetrvává, byť třeba v jiné podobě. Postihuje kolem 0,75 % osob v ČR, ale některé statistiky uvádějí i jiné údaje. Podle některých studií je častější výskyt u žen.

Proč si někdo chce ubližovat

Je třeba hned na začátku pochopit, že člověk, který si ubližuje, se obyčejně nechce zabít. Je ovšem také pravdou, že sebepoškozování může tvořit jakýsi můstek k sebevraždě. Pravděpodobnost sebevraždy je u lidí, kteří se poškozují, podstatně vyšší. Je to dáno patrně tím, že je takový člověk zvyklý provést určitý bolestivý zásah, ale také tím, že k usmrcení dojde nechtěně, pouze dotyčný nebo dotyčná přeženou svůj zásah do organismu a pomoc není nablízku.

Důvodem k sebepoškozování je celá řada faktorů. Pro někoho jde o reakci na nepříjemný zážitek z dětství. Může jít o sexuální zneužívání, o hádky v rodině, o alkoholismus rodičů, ale sebepoškozující může mít i zdánlivě perfektní zázemí, jen třeba příliš přísnou a direktivní výchovu, vysoké nároky na svůj výkon nebo je perfektnost jen v hmotném zajištění, ale v rodině chybí zájem o potomka. Spouštěčem sebepoškozování mohou být ale také události, které s rodinou vůbec nesouvisejí. Typickým případem je třeba šikana ve škole, rozchod s první láskou, silně prožívané neštěstí nad smrtí kamaráda. Plejáda příčin je široká a obyčejně člověk, který trpí sebepoškozováním, ani neví, proč to vlastně dělá.

Z bolesti závislost

Jakmile totiž člověk ucítí slast spojenou se vznikem bolesti, tak je ztracen. Závislost se pak rozvíjí svým vlastním způsobem. Od drobnějších poranění se postupuje k vážnějším. O původní problém už tolik nejde. Bolestí se řeší špatná nálada, ale postupně se dostavuje silné bažení po bolesti, která přináší zvláštní úlevu. Důvodem je vyplavení adrenalinu, který chrání člověka v situaci ohrožení. Při sebepoškozování se tato jinak dobrá funkce těla postaví proti člověku. Jako alkoholik touží po alkoholu, i když ví, že mu ubližuje, jako závislý na lécích touží po další dávce svých léků, ačkoliv zná smrtelné riziko svého jednání, právě tak se dostavuje touha prožít bolest, která s sebou přinese určitou úlevu od starostí. Sebepoškozování člověk nejprve skrývá, ale později je mu už docela jedno, co si okolí myslí.

Jak sebepoškozování vypadá

Touha po bolesti žene člověka k nejrůznějšímu jednání. Někdy se řeže žiletkou, jindy nožem. Jiný se škrábe do krve na různých místech, další zase jen na jednom místě. Jiný člověk zvolí bodání jehlou či špendlíkem, někdo další se pálí cigaretou. Obyčejně ale takové zásahy nechávají zřetelná znamení, kterých si může okolí všimnout. Výmluvy s postupem času nepomáhají. Vždyť není obvyklé, aby byl člověk stále pořezán na stehnech či předloktí. Pokusy zakrývat některé části těla, které se obvykle nezakrývají, může být také dobrým signálem pro to, že se něco děje.

Co dělat?

Důležité je, aby se člověk, který se poškozuje dostal do péče odborníka. Zde je ale největší úskalí, protože psychiatrické ambulance jsou přetížené a tento problém vyžaduje odborníka velmi zdatného a současně citlivého. Řešit se problém dá i s psychologem. Dobré je do věci zapojit i kamarády či partnera. Blízcí lidé obvykle poznají výkyv nálady, který k sebepoškození vede, ale obyčejně s ním nemohou nic dělat. Přesto může jedinec na sobě pracovat a spolu s léčbou posilovat své osobní pocity štěstí a radosti. Velkou pomocí jsou kvalitní vztahy a různé životní úspěchy i orientace na hodnoty, které přetrvávají. Některé momenty ve výchově dětí, které mohou vést v pozdějším věku k sebepoškozování, shrnuje dobře i článek zde.