Vědci identifikovali biomarkery v DNA, které mohou pomoci předpovídat, jak budete stárnout, či jak dlouho budete žít
Biologický věk je měření, které se místo sledování data narození dívá na chemické značky v DNA, které ukazují, jak naše biologické systémy skutečně stárnou. A míra stárnutí je u každého člověka jiná. Skutečnou otázkou tedy je, jak můžeme změnit náš biologický věk?
Vzestup epigenetiky a identifikace biologického věku byl některými považován za svatý grál v pochopení toho, jak stárneme. Dříve jsme předpokládali, že genom, celá naše knihovna DNA, se během života člověka nezměnila. To se ukázalo jako mylné.
Vědci nyní identifikovali biomarkery (chemické změny) v DNA jedince, které odpovídají stárnutí. Tyto změny mohou pomoci předpovídat, jak budete stárnout, či jak dlouho budete žít, a to i v případě, že máte zvýšené riziko chronického onemocnění.
Nyní vědci dokonce vyvíjejí domácí test, který vyhodnocuje přes 100 000 epigenetických biomarkerů v DNA člověka. V laboratoři ho pak zpracují a za pár týdnů bude každý vědět, zda je váš biologický věk vyšší nebo nižší než datum vašeho narození.
Asi 68 % lidí bude mít podle vědců biologický věk do pěti let od svého data narození, tedy budou biologicky mladší, ale také se najdou lidé, kteří naopak budou o deset let starší.
Starejte se o sebe
Jak s takovými informacemi naložit? Více než 90 % naší dlouhověkosti z hlediska délky života a zdravých let života je určeno prostředím, ve kterém žijeme, nikoli genetikou.
To, co jíte, co pijete, jak dobře spíte a kvalita vztahů má skutečný dopad na naše biologické stáří. Pokud vidíte prostor pro zlepšení svého biologického věku, přemýšlejte o tom jako o šanci. To platí zejména pro lidi, jejichž biologický věk je mnohem vyšší než jejich skutečný věk.
Vědci proto tvrdí, že ti, kdo jsou již nyní biologicky mladší, mají dobrý životní styl, ale pozdě není ani pro ty, kteří jsou biologicky starší. Lidé vždy mohou svůj životní styl změnit a naučit se novým návykům a nepříznivý biologický stav zvrátit.
Důležitá je i pravidelná fyzická aktivita. Vědci, kteří se biologickému stárnutí věnují, tvrdí, že i pouhých 20 minut fyzické aktivity denně může náš biologický stav značně vylepšit.
Budoucnost vědci a lékaři vidí právě ve vyvíjených testech, které se jednoho dne stanou běžnou součástí pravidelných lékařských prohlídek. Samotné stárnutí je totiž rizikovým faktorem pro celou řadu nemocí, jako je srdeční infarkt, mozková mrtvice, některé druhy rakoviny, Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Testování biologického věku, a jeho případná změna dříve, než k takovým onemocněním dojde, by lidský biologický věk mohlo posunout významně pod věk skutečný. Dále čtěte: Chudokrevnost lze léčit, je ale třeba ji rozpoznat včas.
