Kam až mohou vést záněty dásní? Alzheimer, obezita i rakovina, ukazují nové studie
O zuby bychom měli pečovat dvakrát až třikrát denně, což se v při současném shonu moderní civilizace může zdát až trochu moc. S parodontózou a podobnými neduhy si lidé velké starosti nedělají, protože zrovna dásně je tolik nebolí a k zubaři jdou až při bolestivých kazech nebo zánětech.
Problémy s ústní dutinou se zdaleka neomezují jen na bolesti zubů a dásní. Ovlivňují vše od potíží při stravování až po naši celkovou pohodu jak fyzickou, tak i psychickou a riziko úmrtí. Několik studií totiž ukázalo, že parodontitida je spojena s onemocněními orgánů, ke kterým se dostanou bakterie z dutiny ústní. Zejména se jedná o nemoci kardiovaskulárního systému a některé druhy rakoviny. Ukázalo se, že ústní péče je nepřímo spojena s úmrtností u jedinců, kteří během života přišli o část zubů.
Špatný stav ústní dutiny je spojen s vysokou mírou zánětu. Je také pravděpodobné, že bakterie zubního plaku mohou napadnout okolní pojivovou tkáň dásně, ze které se dostanou do krevního řečiště, a vytvořit následnou infekci. Parodontitida jako hlavní příčina ztráty zubů u dospělých ve středním a starším věku také narušuje žvýkací funkci, pokud zuby nejsou nahrazeny, může to vést až ke špatnému nutričnímu stavu, který je spojován se systémovými poruchami těla. Mít méně než 10 zubů se významně pojí s podvýživou nebo obezitou.
Onemocnění úst jednoduše nezůstanou pokaždé jen v dutině ústní. Objevuje se úzká souvislost mezi péčí o zuby a dásně a některými z opravdu závažnými nemocemi, kterými trpí lidé po celém světě. Mezi ty právě patří Alzheimerova choroba nebo kardiovaskulární onemocnění. Dá se tedy říct, že naše ústa jsou zrcadlem k našemu celkovému tělesnému zdraví.
Největším zabijákem je parodontóza
Možná nejvýraznější rys zdravotních potíží v dutině ústní je nejčastěji ignorován. Pokud vás rozbolí kazy, záněty, nebo kořeny, nedá se dělat nic jiného než navštívit lékaře, který je ošetří. Protože bolesti zubů jsou velice nepříjemné, snažíme se jim také mnohem pečlivěji vyhýbat. Paradontóza neboli hluboké onemocnění dásní na sebe však tak výrazně neupozorňuje. Poznáme ji podle krvácení, odchlipování dásní a jde o druhé nejrozšířenější onemocnění ústní dutiny. Množství lidí, kteří jí přikládají váhu, je však velmi malé. Dásně nezpůsobují velké bolesti, a tak nás nenutí, abychom s nimi ihned navštívili lékaře, starali se o jejich výplachy, mazání gelem a další náležitosti, které by mohly zdravotní stav zlepšit. Onemocnění dásní ale postihuje více než 47 % dospělých ve věku nad 30 let. Ve věku 65 let a více je již rozšířeno na 64 %, přičemž u některých se objevuje středně těžká nebo těžká parodontitida. Celosvětově je to 11. nejčastější onemocnění.
Jelikož je tato nemoc poměrně skrytá, zejména v počátcích, mnoho lidí ani neví, že jí trpí, a bývají pak u zubaře nepříjemně překvapeni. Parodontitida je infekce hluboko uvnitř v dásni, kterou nemůžete vidět, když se usmíváte, protože se skrývá pod povrchem. V počátečních fázích se samozřejmě nachází na povrchové dásni, ani tam ale není zcela zřejmá. Po této fázi se pak od povrchového zánětu bakterie přesunou dolů pod linii dásně u kořene zubu. Zde napadají struktury, které drží zub na místě. To zjednodušeně znamená, že uvolňují jeho držení, dásně se pak odchlipují, zbytky jídla se dostávají hlouběji a zuby jsou zranitelnější. Kvůli tomuto skrytému procesu, který není člověk bez znalostí schopen ihned rozeznat, se stává, že se často na parodontózu přijde až v pokročilém stádiu. Onemocnění je samozřejmě ovlivněno dentální hygienou, ale je ovlivněno i genetikou.
U většiny lidí se parodontóza projeví zhruba mezi 40 a 50 lety života. Pokud ale trvá léta a je odhaleno až v tomto věku, může již být struktura dásní kolem zubů velmi narušená. Infekce navíc za tu dobu vypustila do krevního oběhu hromadu bakterií. Z toho vznikají záněty, které napadají celé tělo. Tam, kde imunitní systém detekuje bakterie nebo jiné patogeny, imunitní buňky uvolní molekuly, které pomáhají napadat a zabíjet infekci. Výsledkem je otok a zarudnutí, které se objeví během chvilky na daném místě, stejně jako je tomu u ran, popálenin nebo štípnutí. Podobné tmavé zarudnutí lze vidět místy i na dásních. Je to výsledkem boje se zánětlivou reakcí. Pokud si tedy vyplachujete zuby a při masírování dásní vyběhnou místa, která jsou výrazně více zarudlá, zkontrolujte, zda dáseň v jejich okolí nekrvácí nebo se neodchlipuje od zubů. To by znamenalo přítomnost parodontózy.
Krátkodobě působí zánětlivé markery jako vynikající vodítka pro imunitní systém, aby ho nasměrovaly k místu pravděpodobné infekce. Pokud se je však nedaří porazit a tyto bakterie setrvávají v těle, způsobují celou řadu problémů. Pokud jde o akutní zánět, může dojít i k problémům mnohem horším než pouhá infekce, následkem bývá i poškození tkáně, a to až tak závažné, že se z něj může stát nekróza. Bakterie mimo jiné používají cukry, dochází k napadání skloviny, demineralizaci zubů, a jak sklovina měkne, tvoří se v ní prohlubně, které jsou dokonalým útočištěm pro rozmnožování dalších bakterií. Je to tedy začarovaný kruh a zbavování se parodontózy není jednoduché. Proto je lepší pravidelně navštěvovat dentistu a podchytit propukající infekci v začátcích. Jinak se může snadno stát, že si zaděláte na mnohem více závažných chorob v celém těle.
Autorský článek. Další zdroje: Nemoci.vitalion.cz, Ncbi.nlm.nih.gov, Journals.sagepub.com, Nadp.org, Sciencedirect.com
