Některé pracovní pozice mohou mít za následek syndrom karpálního tunelu. Jak se mu vyhnout?
Syndrom postihuje lidi, jejichž práce vyžaduje stereotypní pohyb (třeba pokladní nebo někteří hudebníci). Ohrožuje také dělníky, kteří pracují s vibrujícími nástroji, například se sbíječkou. Problém spočívá v tom, že člověku začnou otékat přetížené šlachy probíhající karpálním tunelem, tedy štěrbinou v zápěstí. Tlačí pak na mediánní nerv, který tudy také prochází. Ten přenáší vzruchy z mozku do ruky a do prstů. Výsledkem může být to, že postižený člověk není schopný pořádně hýbat nejen prsty, ale i celou rukou.
Syndrom se projevuje mravenčením, brněním prstů a jejich sníženou citlivostí, ale také bolestí. Ta se může objevit v zápěstí, v lokti nebo i v rameni. Pacienti mívají problémy i tehdy, když manipulují s předměty, zejména s těmi drobnými. Často jim vypadávají z ruky.
Prevence syndromu karpálního tunelu
Vzhledem k tomu, že nemoc se týká nejvíce administrativních pracovníků, sedících hodiny u počítače, bylo vynalezeno mnoho ergonomických pomůcek, které Vám mohou pomoci se tomuto onemocnění vyvarovat.
Užívají se speciální podložky pod zápěstí, které zajistí, abyste drželi zápěstí v jedné rovině s předloktím. Dále byste si v práci měli dělat pravidelné přestávky na protažení paží, zápěstí, ramenních kloubů a krční páteře. Vhodné je také masírování a protahování prstů.
U dělnických a jiných namáhavých profesí je vhodné používání všech předepsaných pracovních pomůcek a postupů, aby se onemocnění předešlo.
Nikdy však léčbu syndromu karpálního tunelu dlouho neodkládejte, neboť by mohlo dojít k trvalým změnám ve funkci a struktuře ruky a zápěstí.
Významnou roli u nich hraje špatné držení těla. Zejména pak postavení hlavy, zakulacení ramen a propadlý hrudník. Proto je dobré zajít při prvních signálech problémů k fyzioterapeutovi nebo k rehabilitačnímu lékaři. Operace bývá až dalším možným řešením.
Pokud děláte v práci opakované pohyby zápěstím, protáhněte si každých 40 minut paže, zápěstí, ramena a krční svaly. Když hodně sedíte, pořiďte si židli s dostatečnou oporou pro záda. Při práci s počítačem se vyvarujte prudkých úderů do kláves. Také v autě nesvírejte volant silou, ale jen zlehka.
1. Protažení prstů
Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení, a zůstaňte v pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete dělat i u pracovního stolu.
Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.
2. Protažení zápěstí
Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř.
Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.
3. Protažení paží a ramen
Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.
4. Protažení předloktí
Spojte dlaně k sobě před hrudníkem, jejich patky přitom tlačíte proti sobě, prsty zůstanou natažené. Uvolněte ramena a pomalu suňte patky dlaní směrem dolů až do pozice, kdy budou v jedné rovině s předloktími. Pak posuňte spojené dlaně směrem doleva od středu těla (pohyb vede pravá patka dlaně).
Zůstaňte v tomto protažení po dobu 20 vteřin. Cvik zopakujte i na druhou stranu. Vše provádějte velmi pomalu a vnímejte pocity protažení v zápěstí a v předloktí. Ujistěte se, že ramena zůstávají uvolněná a nezakulacujete je dovnitř.
