Správné dýchání při běhání
Při běhu je dýchání jednou z nejdůležitějších činností, kterou tréninkem můžeme přirozeně ovlivnit a postupně zlepšit kvalitu běhu a zároveň dechu. Zvýšeným počtem tréninků a naběhaných kilometrů se pravděpodobně bude současně zlepšovat i dýchání. Lapání po dechu či zadýchávaní se brzy stane minulostí.
Je nutno podotknout, že dýchání je hlavně přirozený a jednoduchý proces. Veškerá uváděná doporučení, pravidla a způsoby jak a kdy se nadechnut, bych striktně nebral za bernou minci, ale soustředil bych se především na přirozenost a na vzájemnou rovnováhu pohybu a dechu. Samozřejmě existují užitečné rady, na které bychom se měli koncentrovat a zkusit je zapracovat do svého běhu.
U dýchání je důležitý rytmus, aby při nadechování a vydechování byl udržen určitý poměr, který by se neměl měnit, bez ohledu na to, jak rychle se běží.
Zkuste si základní dýchací cvičení. Můžete stát nebo se posadit, jak vám to prostě vyhovuje. A teď se normálně nadechněte, úplně přirozeně. Několikrát zopakujte a přemýšlejte u toho. Dívejte se při tom na váš trup. A teď si zodpovězte, jestli se při nadechnutí rozšiřoval více váš hrudník nebo břicho. Pokud se vám více nadzvedává hrudník, je to bohužel špatně, ale velmi často se to stává. Klíčem ke správnému dýchání je použití svého břicha, než hrudníku. A důvody? Do těla tím dáme maximální množství kyslíku, které je možné a to zcela efektivně. Dále, čím více kyslíku okysličuje mozkové buňky, tím dokážeme lépe přemýšlet a odpočívat. Je to jednoduché a prosté.
Existuje na to pár dýchacích cvičeních, které můžete trénovat. Zkuste si lehnout na záda a na břicho si položit dlaň s roztaženými prsty. Pak se zhluboka nadechněte tak, aby se dlaň na břichu nadzvedávala a hrudník minimálně. Vydechněte a pozorujte dlaň jak klesá. Tento postup několikrát zopakujte ráno a večer, abyste si toto dýchání dostali do podvědomí.
Při běhání také musíme správně dýchat. Musíme získávat hodně kyslíku ze vzduchu, plíce ho absorbují a roznášejí se krví do svalů, kde jsou potřeba.
Zkušenější běžci již dýchají podvědomě a to nejčastěji v poměru 2:2 pro nádech:výdech, je to zcela rytmický poměr a nacházejí se tak v aerobním režimu. Pokud se běží pomalu, může být tento poměr až 3:3 nebo 4:4. Teď to uvedeme do praxe spolu s kroky při běhání. Znamená to, že běžeč udělá 2 kroky, při nichž se nadechne a poté udělá další 2 kroky, u kterých vydechne. Je to celkem jednoduchá matematika.
Co se týká onoho dilema – dýchání nosem vs. dýchání ústy – tak je pro začátečníka jednoznačně lepší dýchat nosem, i když je to varianta zprvu náročnější. Zvláště v zimních měsících hrozí menší riziko nachlazení a celkově je správné umět dýchat nosem. Je také možné dýchat nosem i ústy současně.
