Kdy a proč slavíme jarní gastro svátky? Inspirujte se tradicemi našich předků
Zatímco zima je ve znamení masopustního veselí, jaro je spojené s půstem.
Masopust
Masopust plný hojnosti, veselí, svateb a plesů začíná vždy po svátku Tří králů a končí v úterý o půlnoci před Popeleční (Škaredou) středou. Původ tohoto svátku pochází ze starořeckých a římských bakchanálií, tedy oslav boha Dionýsa.
Nejokázaleji se slaví závěr masopustního období, tedy týden před Popeleční středou, který začíná tzv. Masopustním tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát tolik tučného jídla a piva, kolik snesl. Většinou se podávala klasická vepřová pečeně se zelím a knedlíky.
Po masopustním čtvrtku následuje masopustní víkend, ke kterému patří křupavé, z vroucího másla právě vylovené koblihy. Aby nádherně voněly, hospodyně je sypaly cukrem smíchaným s pravou vanilkou (jedním z nejvzácnějších koření). Nejlépe plněné zavařeninou, jindy s otvorem uprostřed. Víkend patřil také tanci a pivu.
Následující masopustní úterý vždy patřilo maskám a průvodům. Před každým stavením zastavil průvod, muzikanti zahráli dvě tři písničky a masky byly odměněny koblihami, vejci, uzeným nebo penězi. Na závěr se pohřbila basa, což mělo symbolizovat konec radovánek na čtyřicet dní půstu. Půst začíná Popeleční (Škaredou) středou. Jedly se potrhané (škaredé) placky nebo bramboráky.
A možná že právě tady našli inspiraci Britové, když si na 28. 2. zvolili svátek palačinek. Palačinkový den se ale neslaví jen ve Velké Británii, ale i jinde. Palačinky se připravovaly původně z pohankové mouky. V některých zemích se palačinky nazývají „amolety“ nebo i jinak…
Jarní měsíce jsou spojeny s Velikonocemi. Velikonoce začínají zeleným čtvrtkem. Tento den se vařilo z jarní zeleně a luštěnin. Zelené polévky bývaly hlavně z kopřiv, špenátu, zelí a petrželky. K nim se podávaly škvarkové placky nebo pletence. Kočičí tanec byla oblíbená směs čočky a krup, která se zapékala s osmaženou cibulkou a majoránkou. Dobrotou bývala tento den pučálka. Je to naklíčený hrách, který se opeče na pánvi. K němu se přidá sůl s pepřem, nebo sladká varianta je s medem a rozinkami. O tom, jak slaví Veikonoce v jiných evropských zemích, jsme psali zde.
Velký pátek
Velký pátek byl spojován s celodenním půstem. Pokud se něco jedlo, byla to hustá polévka s kysaným zelím, bramborami, fazolemi. V některých krajích se jedla i ryba, a pokud nebyla, pekly se bramborové placky ve tvaru ryby. Zakázané bylo mléko a vejce.
Bílá sobota
K Bílé sobotě patří velikonoční nádivka a mazanec, který se na Moravě často při jídle namáčel do vína.
Velikonoční neděle
Boží hod velikonoční je spojen s velkou pohostinností. Peklo se maso, hlavně drůbež, skopové i jehněčí. V chudších rodinách, kde nebylo maso, se pekl beránek sladký. Dalším sladkým pečivem byly i pletené jidáše, jako symbol provazu pro Kristova zrádce.
Velikonoční pondělí
Velikonoce (Pascha) se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Patří k nim zejména vejce jako symbol jara a znovuzrození.
V dubnu se ale slaví i další gastro svátky:
4. 4. Světový den mrkve
Den mrkve vznikl v roce 2003. Mrkev pomáhá zmírňovat zánětlivé procesy, upravovat hladinu hormonů a činnost jater, funguje jako přírodní solárium. Obsahuje vitamin A a další živiny. Oslava Dne mrkve by měla zahrnovat mrkvové jednohubky, dorty, saláty, mrkvové džusy a smoothie.
13. 4. Světový den barmanů
Koná se na počest objevení prvního receptu na míchané nápoje.
30. 4. Filipo-jakubská noc (Pálení čarodějnic)
Z domu se nesmělo vydat nic, co pocházelo z mléka nebo hovězího dobytka. Čarodějnické menu filipo-jakubské noci tvořily koláčky s mákem, boží milosti, pečené kuře, česnek a cibule. Nesměl chybět ani tzv. mrváň (pečivo z kynutého těsta). Svátek se světil medovinou, konzumováním sladkostí, koláčů, cukroví, ovoce a mléčných pokrmů.
A velmi bohatý je na gastro svátky i květen.
6. 5. Mezinárodní den proti dietám
Svátek byl vyhlášen v roce 1992 a má především upozorňovat na šílené a nezdravé diety, které lidstvo provázejí po celá staletí. Dnes si tedy dopřejte něco opravdu výživného!
13. 5. Světový den koktejlů
Den koktejlů zavedl český barman Alexandr Mikšovic v roce 1999. Poprvé o koktejlu napsal americký časopis The Balance and Columbian Repository v roce 1806, když kromě názvu „koktejl“ zveřejnil také text neúspěšného volebního kandidáta: "Povolební koktejl: Ztráty = 720 grogů, 17 grogů z brandy, 32 gin slingy, 411 sklenek hořké, 25 cock tailů, volby, Zisk = žádný“.
Mezinárodní den mléka
Čtvrté květnové pondělí se od roku 1957 vzdává hold mléku. Vyzkoušejte alespoň dnes pravé domácí mléko – překvapí vás svou hustotou, bohatostí a nasládlou chutí. Poctivé mléko je bohaté na živiny, které jinde nenajdete. Dokonce dokáže odstranit žaludeční vředy!
28. 5. Mezinárodní den hamburgerů
Název je odvozen od německého města Hamburk. Maso v housce sice jedli už ve 12. století v Mongolsku či Rusku, pravý Hamburg steak pochází z 18. století, kdy si ho oblíbili němečtí námořníci. Jednalo se o mleté hovězí maso se solí, strouhankou a cibulí. Z přístavu Hamburk pak hamburger překonal oceán, aby začal kralovat v USA.
