Nedostatek vody v těle může způsobit řadu vážných nemocí
Voda je součástí živých buněk, DNA, kloubního maziva a chrupavek, je potřebná ke správné činnosti srdce, vodu obsahují také játra, ledviny či kosti. Je nezbytná pro vyloučení zplodin látkové přeměny. Podílí se také na trávení potravy, tvoří sliny, enzymy, i žluč, pomáhá při rozkladu a vstřebání živin do krve, aby se mohly dostat až do buněk. Navíc slouží k regulaci tělesné teploty. Pro lidský organismus je zkrátka voda naprosto nezbytná.
Příznaky nedostatku vody v těle
Únava - dehydrovaný organismus je unavený organismus. Bez dostatečného množství vody neprobíhají v těle správně žádné metabolické procesy, takže ani energie se nemůže uvolňovat tak, jak má.
Bolesti hlavy - jestliže vás často trápí bolesti hlavy či migréna, zajímejte se o to, zda pijete dost obyčejné vody. Jedním z výrazných znaků dehydratace jsou bolesti hlavy, které znesnadňují soustředění, narušují pozornost, paměť i myšlení.
Otoky - pokud je vody málo, organismus se všemožně snaží nějakou udržet, a to se může projevit právě otékáním končetin. Začněte méně solit a víc pít.
Tmavá moč - moč by měla mít světle žlutou až průhlednou barvu. Pokud je tmavší, je to jasným důkazem o mezerách v pitném režimu i vodním hospodaření v těle.
Málo svalů - pokud podstoupíte analýzu tělesného složení a zjistíte, že máte v těle málo vody, pravděpodobně budete mít také málo svalové hmoty. Voda je totiž v těle spojená se svaly. Začněte s pravidelným silovým tréninkem. Dalším faktem je, že voda je vázaná na svalový glykogen, takže pokud držíte nízkosacharidovou dietu, budete mít v těle vody nižší procento, než kdybyste si dopřávali klasické přílohy, ovoce či sladkosti.
Žízeň - žízeň je první stupeň dehydratace.
Suchá pleť a vlasy - málo vody v těle se odráží na stavu pleti i vlasů. Pokožku nestačí hydratovat zevně krémy, ale je nutné dopřávat jí vláhu také zevnitř, kvalitním pitným režimem. To stejné platí o vlasech.
Co může dehydratace způsobit
Na dehydrataci začne tělo reagovat tak, že začne šetřit s vodou. A jaké nemoci může chronická dehydratace způsobit?
Bolestí kloubů – při nedostatku vody v kloubním mazivu se klouby o sebe třou a vznikají záněty nebo revma.
Trombóza – krev se ředí vodou, při nedostatku vody je krev málo zředěná a vznikají krevní sraženiny, nazývané tromby, které mohou ucpat kteroukoli cévu v těle. Ucpání malých cév má za následek vážné zdravotní problémy, ucpání velkých cév má za následek smrt.
Časté onemocnění dýchacích cest – plicní sklípky musí být neustále zvlhčovány, což se při nedostatku vody neděje. Díky nedostatečnému zvlhčení plicních sklípků dochází k častému onemocnění dýchacích cest.
Nedostatečné okysličení těla – při nedostatku vody nemohou červené krvinky přenášet dostatek kyslíku do všech částí těla.
Nemoci srdce – při nedostatku vody dochází ke zvýšení krevního tlaku, při ztrátě kolem 10 % tělesné vody hrozí mozková mrtvice nebo infarkt myokardu, při ztrátě více než 20 % tělesné vody je riziko ohrožení života.
Opakované záněty žlučových cest a žlučových a ledvinových kamenů - při nedostatku vody v těle dráždí malé krystalky žlučových a močových kyselin sliznice a poškozují je, což vede k opakovaným zánětům močových e žlučových cest i ke vzniku žlučovým a ledvinovým kamenů.
Vysušené oči – voda tvoří většinu slzní tekutiny, která zvlhčuje oči.
Osteoporóza – při nedostatku vody si ji začne tělo brát z kostí. Následkem jsou křehké kosti a může též dojít ke vzniku osteoporózy.
Snížená funkce imunitního systému - střevní mikroflóra v tlustém střevě, která je nezbytná pro udržení funkčního imunitního systému nemůže dostatečně plnit svoji funkci bez dostatku vody.
Otrava organismu – při biochemických reakcích vznikají toxické odpadní látky, které musejí být vyloučeny, jinak poškodí zdraví. Dostatek vody je nezbytný pro vyloučení odpadních toxických látek z těla. Vlivem nedostatku vody dochází k postupné otravě organismu. Jedním z projevů postupné otravy organismu je zápach z úst.
Zácpa - v tlustém střevě jsou nestravitelné zbytky a odpadní látky zředěny vodou, při nedostatku vody nejsou tyto nestravitelné zbytky a odpadní látky dostatečně zředěny a vzniká zácpa.
Snížené funkce mozku a psychické potíže – nedostatek vody se negativně podepisuje na činnosti mozku, již při 1 až 2 % ztrátě vody dochází k únavě, snížené schopnosti koncentrace, změně nálad, sklíčenosti, zapomnětlivosti. Při ztrátě vody vyšší než 2 % může dojít k narušení motorických funkcí.
Neschopnost zhubnout – někteří lidé se bojí pít, aby nepřibrali na váze, tím však narušují schopnost těla metabolizovat tuky. Dehydratace zpomaluje metabolismus, uvádí tělo do nouzového režimu. Pokud pracuje tělo v nouzovém režimu, šetří vodou i tukovými zásobami.
Kolik vody vypít?
Podle údajů Státního zdravotního ústavu by měl dospělý muž vypít denně kolem dvou litrů tekutin, žena o čtyři decilitry méně. Tyto údaje jsou však spíše průměrné. Příjem vody záleží na výšce, váze, fyzické námaze i prostředí dotyčného jedince. Ti, kdo celý den sedí v kanceláři, holdují zelenině, obilovinám a sůl si raději odpustí, mohou vody bez problémů vypít méně. Naopak mlsouni, kteří si den bez sladkostí a solených jídel nedokážou představit, fyzicky pracují a večer jdou své hříchy ještě vysportovat, potřebují do těla dostat rozhodně více tekutin než jen předepsané dva litry.
