Čarodějnická, Valpuržina nebo filipojakubská noc? Podstatná byla ochrana před zlými mocnostmi

Oheň měl za úkol chránit
 Ostatní 
26. dubna 2019 19:35 / Depositphotos
  5   0
O tom, že je noc z 30. dubna na 1. května kouzelná, svědčí ohně planoucí kolem měst a vesnic právě v tomto čase po setmění. Říká se, že se „pálí čarodějnice“. Není to však tak dávno, kdy se ohňům s tisíciletou tradicí muselo povinně nahlas říkat spíše „táborové ohně míru“. Propaganda prostě nechtěla připustit, že by starý pohanský zvyk mohl mít větší sílu než žádaný aktivismus a poslušnost.

Ohně míru ale nechme plát, beztak jsou již minulostí. Pokud si však lámeme hlavu nad tím, kde se tradice vzala a proč jsou „čarodějnice“ stále populárnější, zkusme se podívat, co nám o původu tohoto svátku říkají historici.

Trochu zvláštní se může zdát fakt, že zvyk pálení ohňů v předvečer prvního máje není zmiňován v žádných původních staročeských pramenech. Historik Čeňek Zíbrt proto přišel s teorií, že se k nám tento zvyk dostal až v době, kdy jsme byli pod německým vlivem. Nikdo dosud tuhle hypotézu nevyvrátil, ale ani nedokázal. Teorií toho, jak to na českém území s pálení ohňů bylo, je tedy stále několik.

Už v polovině 19. století byl prý tento zvyk zakazován jako pověrečná praktika, stejně tak nemohl probíhat během druhé světové války a byl potlačován komunistickým režimem (proto byly ony „ohně míru“). Na mnoha místech Česka tak pálení čarodějnic dokonce zaniklo.

Po staletí ale ohně vždy o této noci plály

Od středověku se věřilo, že během roku existují určité dny, v kterých mají zlé síly větší moc. A jeden takový je právě poslední dubnový den a noc. Lidé věřili, že je to čas, kdy mohou škodit takzvané bosorky, které byly považovány za seslané ztělesněné zlo na zemi.

A tak se prostí lidé chránili všemi možnými způsoby, o kterých se dozvěděli. V této noci, které se též říká filipojakubská, se prováděly různé magické praktiky na ochranu domu, lidí i celého hospodářství.

Co si pod tím představit? Někdy i zcela běžné věci – jako například úklid domu, pálení smetí, hluk způsobený práskáním bičem, tlučením železem nebo dřevem. Ochranu domu a chlévů měly zajišťovat drny, zelené ratolesti, svěcené kočičky a také kresby kruhů či křížků na vratech. Zajímavostí je asi to, že magický kruh, který začal být později přisuzován čarodějnicím, sloužil jako ochrana před zlými duchy již předkům v pravěku.

Průvod nahých žen obcházel vesnici

V kruhu se obcházela v této noci pole i vesnice, na některých místech byl tento zvyk o to pikantnější, že se při obcházení místní ženy svlékaly donaha a táhly za sebou pluh, kterým se ryla za jejich kroky brázda. Ta měla být hranicí, za kterou zlé síly nesměly.

Přesně říci, jak starý je tedy vlastně obyčej zvaný pálení čarodějnic, si ani historikové netroufají. Ochranné ohně, působící obecně proti zlým silám a nadpřirozeným mocnostem, pocházejí ale jistě již z předkřesťanských dob.

Čarodějnické procesy zábavu u ohňů na dlouhá desetiletí utnuly

Lidová síla v nekalou moc zlých mocností byla posilována církví, která se časem začala soustředit hlavně na čarodějnice. A udělala maximum proto, aby byly pronásledované. Doba s čarodějnickými procesy a upalováním mnoha nevinných žen a dívek na hranicích byla pak velmi temná. Spojovat si ohně a zábavu s ní dlouhá desetiletí nebylo možné.

Až poté, co hrůzy způsobené inkvizicí skončily, se pozvolna, odhaduje se, že od konce 18. století, začaly opět ohně rozhořívat kolem vesnic a obcí, aby přinášely lidem vytržení z denních starostí.

Čarodějnická, Valpuržina nebo filipojakubská noc?

Přelom dubna a května se nazývá přitom různě. Čarodějnice, filipojakubská noc nebo také Valpuržina noc. Název noci filipojakubské už dnes zaznívá jen silou zvyku. Vstoupil v platnost v době, kdy se svátek Filipa a Jakuba podle církevního kalendáře slavil 1. května. Katolíci ale oslavu těchto dvou apoštolů posunuli na 3. května.

Valpuržina noc je odvozená podle díla J. W. Goetheho – Faust. V něm autor popisoval slet čarodějnic a pekelnou slavnost. Název pak vznikl od jména abatyše Walburgy, která byla ochránkyně před zlými kouzly a čarodějnictvím. Tento název používají lidé zejména ve Skandinávii nebo německy mluvících zemích. Čtěte také: Kdy a proč slavíme jarní gastro svátky? Inspirujte se tradicemi našich předků.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Turistický ráj: Malebný kout naší vlasti, který vás chytne za srdce

Dům a zahrada

Jak zajistit pokojovky o dovolené? Vyrobte si vlastní zavlažovací systém

Bydlení

Stará struhadla lze sehnat za babku. Vytvoříte z nich krásné i praktické dekorace

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu