Pitný režim je důležitý. Jak jej ale dodržovat opravdu správně?

Potřeba tekutin je přísně individuální záležitost
📷
Dalších 9 fotografií v galerii
 Zdraví 
23. srpna 2019 11:14 / Shutterstock
  0   0
Člověk dokáže přežít několik týdnů bez jídla, ale bez vody pouze 2 až 3 dny. U každého z nás dochází v létě k vyšší ztrátě tekutin.

Ztráty tekutin se musí nahrazovat, v opačném případě může dojít k dehydrataci (odvodnění organismu), která vám může přinést vážné zdravotní problémy. Nejhůře si s nedostatkem vody poradí vaše srdce, ale trpí i ostatní orgány.

Kolik tekutin je vhodné za den vypít?

Za běžných podmínek lze denní potřebu tekutin vypočítat tímto jednoduchým způsobem: 0,5 litru na každých 15 kilogramů hmotnosti. To znamená, že pokud vážíte 70 kg, vypočítáte svou průměrnou denní potřebu tekutin takto:
70 : 15 = 4,7 ➪ 4,7 × 0,5 = 2,3 litru. To je však průměrná potřeba tekutin. V mnoha situacích je potřeba pít ještě více.

Na čem závisí potřeba tekutin?

V mnoha textech se lze dočíst, že každý by měl denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutiny), což je ale pro většinu populace nesprávné a neadekvátně nadsazené doporučení. To možná platí "ve špičkách" (extrémně horké dny nebo velká fyzická zátěž), ale ne v běžném životě.

Potřeba tekutin je přísně individuální záležitost, která závisí na mnoha vnějších i vnitřních faktorech. Záleží např. na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí (včetně proudění vzduchu), druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organismu atd.

Každý člověk má svou optimální potřebu volných tekutin, která se navíc v čase mění. Tato potřeba se může pohybovat od méně než jednoho litru za den (např. u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně jídla z vařených obilovin, luštěnin a zeleniny s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý si musí nalézt své optimální množství tekutin.

Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1 - 2% dehydratace čili ztráty tekutin na úrovni 1 - 2 % tělesné hmotnosti. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku.

Jaké nápoje jsou vhodné?

I když nejzdravějším nápojem je čistá voda, člověk si může bez obav dopřát pestřejší skladbu nápojů. Je však nutné preferovat vhodné nápoje, omezovat spotřebu nevhodných a zacházet opatrně s těmi nápoji, které mohou být podmíněně vhodné či nevhodné podle toho, kolik a jak často je pijeme.

Vhodné nápoje:

Ke stálému pití pro osoby bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké vody, pramenité a slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého (neperlivé). Tyto vody lze konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebám organismu. Pokud pitná voda z vodovodu (studny) odpovídá všem požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Kojenecká voda balená představuje určitý nadstandard a vyšší stupeň kvality, protože limity jsou stanoveny mnohem přísněji než u pitné vody.

K vhodným nápojům patří i vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (vhodné jsou zvláště zelené) nebo nápoje z praženého obilí.

Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít raději slabé a je vhodné je střídat. Polévka by měla být součástí jídla.

Jaké nápoje jsou méně vhodné?

Minerální vody středně a silně mineralizované nejsou vhodné jako základ pitného režimu. Jejich trvalé pití představuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů nebo některých kloubních chorob. Denní příjem středně mineralizovaných vod by tedy v průměru neměl přesáhnout 0,5 litru; příjem silně mineralizovaných vod by měl být ještě nižší. Stejně jako u bylinných čajů je vhodné je střídat.

K nápojům, kterým bychom se měli vyhýbat nebo je konzumovat jen velmi výjimečně, patří především různé "soft drinky": sladké limonády, kolové nápoje, ochucené a slazené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod. Hlavním důvodem nevhodnosti těchto nápojů je obsah cukru a umělých sladidel. Cukr navíc zvyšuje pocit žízně.

Mléko a kakao jsou spíše tekutou výživou než nápojem, a jejich vypité množství by se nemělo počítat do potřebného denního objemu tekutin.

Kávu, nápoje obsahující kofein a alkohol nelze do pitného režimu počítat vůbec. Kofein zvyšuje vylučování vody z těla. To znamená, že vypitím nápoje s kofeinem se tekutiny nedoplní, ale naopak se zvýší jejich potřeba. Proto stále platí, že káva by se měla pít se sklenicí čisté vody. Alkohol by se měl rozhodně užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína.

Kdy je nejvhodnější pít?

Pro "zdravou" hydrataci není důležitý jen příjem tekutin a jejich složení, ale i složení stravy. Velmi důležité je také to, jak často a kdy pijete. Je totiž vhodné si doporučené množství tekutin rozvrhnout do celého dne a pít průběžně, i když nepociťujete žízeň.

Pár zásad:

Pijte už od rána, doplníte tak tekutiny, které tělo ztratilo během spánku. Šálek kávy nebo černého či zeleného čaje ovšem nestačí (z důvodu obsahu kofeinu, který odvodňuje). S těmito nápoji proto vždy ještě vypijte sklenici vody.

V průběhu dne pijte podle potřeby a aktuální zátěže. Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.

Před spaním pití omezte, nenarušíte tak svůj spánek buzením se na toaletu.

Co se doporučuje ve vysokých teplotách?

  • Omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách.
  • Nenechávat děti (ani zvířata) na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech.
  • Zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů bez kofeinu, přednostně neperlivých, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, alkoholu se vyvarovat.
  • Při pobytu na přímém slunci používat ochranné prostředky (krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy).
  • Při použití klimatizace udržovat teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím maximálně kolem 5 stupňů Celsia.
  • Věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, nemocným a starším občanům. Dále čtěte: Poznáte příznaky dehydratace? Rozhodně je nepodceňujte, hrozí totiž i v zimě.
Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Chystáte se do Švýcarska? Zapomeňte na auto. Tuto zemi poznáte nejlépe z vlaku

Dům a zahrada

Co stihnout na zahradě, než se pořádně ochladí

Bydlení

Je lepší vybrat nábytek z dřevotřísky, kovu nebo dřeva? Každý materiál má svá pro i proti

Zavřít reklamu