Změna letního času na zimní není jen faktickou změnou, tedy přeřízením hodinových ručiček. Mnohdy je to i velká rána pro lidský organismus. 

Ze dne na den to nepůjde...

Obecně by se dalo říct, že pro většinu lidí bývá o dost problematičtější jarní přechod ze zimního času na letní. V březnu nám totiž časový posun ukrojí hodinu nočního spánku. Ale ani podzimní zkrácení bílého dne nám nemusí tak úplně sednout. Posunutí času způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže, a to jak ranním ptáčatům, tak nočním živlům. Mnohým tato změna přivodí nespavost, nesnesitelnou bolest hlavy nebo dokonce silnou depresi. Školou povinní, ale i dospělí v zaměstnání mají problém se soustředěním, což snižuje jejich výkonnost a efektivitu práce. V neposlední řadě neprospívá změna času ani zvířecím miláčkům, kteří jsou zvyklí na určitý režim. Podle odborníků trvá v průměru 4-5 dní, než si na nový hodinkový čas zvykneme. Některé z nás změna porazí ihned, jiní utrpí šok s několikadenním zpožděním, jen málo jedinců však propluje bez povšimnutí. Nejsme zkrátka mobily, abychom se během vteřiny automaticky adaptovali.

Na změnu času se lze částečně připravit i zdravým životním stylem, či dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu. U každého ale záleží na jeho možnostech. Doporučuje také snížení příjmu kofeinu a alkoholu

Hledejme výhody

K výhodám změny času však patří skutečnost, že si víc užijeme slunečního záření a vůbec světlé části dne. Světlo má významný vliv na lidský organismus - je dokonce jednou ze základních podmínek existence buněk.

Vitamín D, takzvaný sluneční vitamín, který je nezbytný pro zdraví člověka, nedokážeme přijímat pouze v potravě, proto je tak důležité vstřebávat ho ze slunečního světla.