Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Podívejte se i na ostatní vážná onemocnění, která si vyžádala vysoký počet obětí. Kde se vzala, kolik lidí se jimi nakazilo, kolik lidí na ně zemřelo a jak si na tom v porovnání s nimi stojí nový koronavirus po stránce nakažlivosti a smrtnosti?

O koronavirech – porovnání COVID-19 se SARS a MERS

Koronavirus je společné označení pro 4 rody virů (jde o Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus), která způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí. U člověka některé druhy viru vyvolávají běžná onemocnění, jako je nachlazení, ale i závažnější virózy. Koronaviry byly původně známy jen jako původci virových infekcí zvířat, zejména u ptáků (hlavně u drůbeže) a u savců (u skotu či domácích zvířat). Od 60. let 20. století však byly zjištěny i u lidských onemocnění.

SARS a MERS

Koronaviry z rodu Betacoronavirus, které způsobují například onemocnění SARS a MERS, jsou původci i některých závažných respiračních chorob z posledních let. V roce 2002 se objevilo nové závažné onemocnění SARS, což je syndrom náhlého selhání dýchání. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně, a to hlavně kvůli karanténě. Dle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) byla mezi listopadem 2002 a červencem 2003 smrtnost SARS 9,6 %. Nakažených lidí pak bylo zaznamenáno 8 098 a mrtvých bylo 774.

V roce 2012 pak byla diagnostikována nová forma obdobně závažného onemocnění s názvem MERS. Podle dostupných dat smrtnost MERS činila od dubna 2012 doposud 34,5 %. Nakažených bylo celkem 2 499 a obětí bylo 861, počet nakažených sice není tak vysoký, ovšem více než třetina z nich zemřela.

COVID-19

Na sklonku roku 2019 se pak v Číně objevil nový typ nebezpečné respirační choroby COVID-19, který se postupně začal šířit po celém světě. Jeho původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2. Podle dostupných dat byla smrtnost nového koronaviru COVID-19 mezi 8. prosincem 2019 a 15. březnem 2020 přibližně 3 % (jednotlivé odhady smrtnosti tohoto nového viru se různí, jde o přibližný počet). Tento nový koronavir má podle dat Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC) dosud na svědomí 167414 případů nakažených a 6507 obětí, což je relativně vysoký počet k relativně krátkému období.

Ostatní onemocnění

Chřipky

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění virového původu s náhlým nástupem provázeným vysokou horečkou, bolestmi kloubů, svalů, hlavy, postižením dýchacích cest s možnými komplikacemi, v těžkých případech s letálním (tj. smrtelným) koncem. Podle dat chřipkou ročně onemocní až 15 % světové populace. Onemocnění typicky probíhá v epidemiích, může ale také dojít k pandemii po celém světě. Sezonní chřipka je běžnou chřipkou, jejíž úmrtnost se odhaduje na 0,1 %.

Ptačí a španělská chřipka

Ptačí chřipka byla poprvé identifikována v roce 1878 v Itálii, dnes je již známo, že je její virus rozšířen po celém světě. Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky, virus označený jako H5N1 měl u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo. Smrtnost ptačí chřipky je až 60 %.

Po 1. světové válce se pak rozšířila velmi příbuzná chřipka té předchozí, tzv. španělská chřipka, šlo ve 20. století o první a z pohledu úmrtnosti také nejničivější pandemii. Ta proběhla v letech 1918 - 1919 a postihla tehdy téměř čtvrtinu světové populace a této chřipce podle odhadů podlehlo až 50 milionů lidí. Smrtnost španělské chřipky je 2 - 3 %.

Prasečí chřipka

V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky – šlo o tzv. prasečí chřipku, později identifikovanou jako virus H1N1, respektive A/H1N1. Časem pro tuto chřipku začal být používán název mexická chřipka. Smrtnost prasečí chřipky mezi dubnem 2009 a srpnem 2010 činila asi 3 %. Bylo jí nakaženo přes 600 000 lidí a obětí bylo 18 499, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně. Údaje WHO nebo Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a o více než 284 000 mrtvých.

Dětská obrna a spalničky

Dětská obrna je virové infekční onemocnění člověka. Smrtnost dětské obrny je pak 0,05 %. Spalničky jsou virové a v zemích, kde není zavedeno očkování, jsou spalničky nebezpečným, život ohrožujícím onemocněním. Z celosvětového pohledu patří toto onemocnění mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 5 let. Podle dat bylo více než 95 % úmrtí na spalničky zaznamenáno v zemích s nízkým HDP a špatnou zdravotní infrastrukturou. Smrtnost spalniček je 0,2 %.

Neštovice

Neštovice jsou virovým onemocněním, existují různé typy této choroby. Nejznámější formy jsou pravé neštovice a plané neštovice. Pravé neštovice jsou vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností (u některých kmenů se blíží 100 %), smrtnost pravých neštovic je pak 30 %. Odhaduje se, že jen během 20. století tato choroba zahubila 300 - 500 milionů lidí. Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 milionů lidí a 2 miliony jich zemřelo. Plané neštovice jsou sice také vysoce nakažlivé, mají však mnohem nižší smrtnost než ty pravé, a to 0,001 %.

Ebola

Ebola neboli krvácivá horečka ebola je virové onemocnění. Poprvé se ebola objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát. Ebola se řadí mezi jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Smrtnost eboly mezi prosincem 2013 a březnem 2016 byla 39,5 %. Počet nakažených byl 28 646 a mrtvých bylo 11 323.

Srovnání nového koronaviru s ostatními onemocněními

Jak si stojí nový virus COVID-19 v porovnání s ostatními onemocněními? Aby se dala porovnat jednotlivá vážnější onemocnění, která stojí za větším počtem mrtvých, je důležité u nich pozorovat údaje jako očekávaný počet lidí, který se v populaci nakazí od jednoho již infikovaného člověka a pak také smrtnost. Smrtnost udává podíl počtu mrtvých na počtu nakažených, jde tedy o pravděpodobnost úmrtí už nakaženého člověka. Na rozdíl od toho úmrtnost uvádí podíl počtu mrtvých v celkové populaci, zde jde o obecnou pravděpodobnost, že jakýkoliv člověk zemře na nemoc.

Podle počtu nakažených

Nejdříve se podívejte na to, kolik dalších lidí může infikovaný nakazit u jednotlivých onemocnění. Mezi prvními jsou uváděné nemoci s nejnižším počtem možných nakažených osob. U ptačí chřipky to je 0,05 osob, u MERS 0,6 osob, u sezonní chřipky 1,3 osob. To byla doposud relativně nižší čísla, následující nemoci však budou mít o poznání vyšší čísla. U eboly jsou to 2 osoby, u španělské chřipky 2,5 osob, u koronaviru 2 - 4 osob, u SARS 2,4 osob, u pravých neštovic 4,7 osob, u dětské obrny a planých neštovic je to 6 osob. Vítězem v počtu nakažených osob jsou pak spalničky s počtem 15. V tomto porovnání si tedy až tak špatně koronavirus nevede. Z dat je jasné, že spalničky, plané neštovice či dětská obrna jsou o poznání nakažlivější než nový koronavirus.

Podle smrtnosti

A nyní nahlédněte na smrtnost jednotlivých nemocí, která je zlogaritmovaná. Na začátku budou nemoci s menší smrtností. Plané neštovice mají smrtnost 0,001 %, dětská obrna pak 0,05 %, sezonní chřipka 0,1 %, spalničky 0,2 %. Toto byla podstatně nižší čísla, než přijdou nyní. Španělská chřipka má smrtnost 2 - 3 %, prasečí chřipka má smrtnost zhruba 3 % a smrtnost koronaviru je kolem 3 % (jde o přibližný počet, jednotlivé odhady smrtnosti tohoto nového viru se různí). Následující nemoci mají mnohem vyšší smrtnost. SARS má smrtnost 9,6 %, pravé neštovice 30 %, MERS 34,5 %, ebola 39,5 % a nejvíce má ptačí chřipka, a to neskutečných 60 %. Z dat tedy jasně vyplývá, že ptačí chřipka, ebola nebo i pravé neštovice jsou mnohem více smrtící než nový koronavirus. V porovnání s ostatními nemocemi je koronavirus v dolní hranici.

Vývoj koronaviru se může změnit

Na druhou stranu nelze brát koronavirus například stejně jako obyčejnou chřipku, před tím varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která upozorňuje na to, že jde o odlišná onemocnění, která se podobají jen způsobem projevu a přenosu. Koronavirus ale ještě není plně prozkoumán a není ho dobré brát na lehkou váhu. V předchozím srovnávání je počítáno s tím, že je míra smrtnosti nového koronaviru pod 3 %, to v převedení do praxe znamená, že zemře méně než 30 lidí z 1 000 nakažených. Pak je u koronaviru uvedeno, že jeden infikovaný může nemoc přenést na další 2 až 4 lidi. V případě koronaviru se ale zatím jedná o odhad, situace se prý ještě může změnit ve vývoji času. Například podle londýnských odborníků bude pravděpodobná smrtnost ve výši 0,5 - 2 %, což by v překladu znamenalo, že zemře 5 - 20 lidí z každých 1 000 nakažených. Britští a nizozemští vědci zase smrtnost odhadují na 0,3 – 1 %. Dále čtěte: Pitvy ukázaly, co přesně udělá koronavirus s plícemi.