Nejnovější

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Někteří jedinci onemocnění přežijí, nákaza koronavirem SARS-CoV-2 však může mít i smrtící následky. V současné době neexistuje proti koronaviru vakcína ani lék. Které věkové kategorie jsou nejzranitelnější a v jakém věku vzniká větší nebezpečí úmrtí?

Jak se virus přenáší?

Infekční onemocnění COVID-19 způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, jenž se začal šířit v prosinci 2019 z Číny z města Wu-chan. A jak se virus šíří? Koronavirus se může přenášet z člověka na člověka vzduchem pomocí kapének při dýchaní, kýchání, kašli či mluvení, potažmo těsném kontaktu. K přenosu stačí vzdálenost necelé 2 metry od nakažené osoby. To, jak dlouho patogeny přežijí na různých površích, zatím však není známo, proto se obecně doporučuje důsledné mytí rukou atd. Inkubační doba je obvykle mezi 5 až 14 dny. Období nakažlivosti je však zatím neznámé, virus totiž může být vylučován ještě před zjevným onemocněním. V Číně se růst nových případů zpomalil, ve světě se však v současnosti šíření viru naopak zrychluje.

Schopnost vypořádat se s nemocí

Onemocnění COVID-19 zasahuje lidi zcela nerovnoměrně, při boji s novým koronavirem je rozhodující hlavně věk pacienta. Mladí a zdraví lidé se s ním většinou vypořádají snadno, pro starší a oslabené jedince však může být nemoc lehce smrtelná. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sestavilo statistiku, která ukazuje závažnost průběhu nemoci u nakažených lidí v Evropě virem COVID-19. Z dat vyplývá, že 80 % nakažených mělo jen mírný průběh nemoci, závažný průběh byl vysledován u 14 % lidí a 6 % nakažených prodělalo kritický průběh. Kritický průběh nemoci, jako je zánět plic, byl sledován hlavně u starých a jinak nemocných lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je například u běžné chřipky podíl lidí s vážnými příznaky nižší.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Čínské statistiky zveřejněné na stránkách Ourphn.org.au ukazují, jaká je pravděpodobnost úmrtí u nakažených podle věku. S přibývajícím věkem stoupá i riziko úmrtí daného jedince. Zatímco u dětí ve věku 0 – 9 let je dle dat riziko úmrtí pro nakaženého jedince 0 %, pro dospělé ve věku 10 – 39 let je to pak 0,2 %. Ve věkové kategorii 40 – 49 let je riziko úmrtí 0,4 %. Od věku 50 – 59 let již riziko stoupá na 1,3 %, pro věk 60 – 69 je to 3,6 %. Významný nárůst lze sledovat od věku 70 – 79 let, kdy už je riziko úmrtí nakaženého 8 %, pro lidi ve věku nad 80 a více let už je riziko úmrtí děsivých 14,8 %. Závažnost průběhu onemocnění COVID-19 tedy dle dat výrazně roste spolu s věkem. Největší problémy vypořádat se ve zdraví s virem mají tedy staří lidé. Záleží hlavně na věku nakaženého, míra závažnosti onemocnění se pak liší v různých lokalitách.

Kde je nejstarší populace?

O tom, kolik lidí může v jednotlivých zemích na onemocnění COVID-19 zemřít, rozhoduje také to, jak je daná populace stará. To se samozřejmě liší stát od státu. Z dat se ukazuje, že země s větším podílem starších obyvatel v populaci mohou mít s rozšířením koronaviru znatelně větší problémy. Data Eurostatu a OSN odhalily, které země mají nejvyšší podíl obyvatel starších nad 65 let na celkové populaci v daném státě. Dle dat má Japonsko nejstarší populaci na světě, starší občani země tvoří 28,4 %. Na druhém místě je Itálie s podílem 23,3 % starších obyvatel a třetí je Německo s 21,7 %. Následuje Francie (20,8 %), Španělsko (20 %), Česko (19,2 %), USA (16,6 %), Jižní Korea (15,8 %) a Čína (12 %). EU včetně Velké Británie má pro představu v celkové populaci podíl starých obyvatel nad 65 let neuvěřitelných 19,7 %, na celý svět pak pro srovnání připadá podíl 9,3 %. Například Čína i svět si tedy oproti Evropě ohledně podílu starých lidí v populaci stojí mnohem lépe.

Počty nakažených v Číně ku věkovému složení obyvatelstva

Počty nakažených v Číně

Čínské statistiky zveřejněné na stránkách Ourphn.org.au ukazují počty nakažených koronavirem v populaci Číny podle věkových kategorií. U dětí ve věku 0 – 9 let byl výskyt nákazy 0,9 %, u mladých ve věku 10 – 19 let pak 1,2 %. V následujících kategoriích se již počty nakažených výrazně zvyšovaly. 8,1 % tvořili nakažení ve věku 20 - 29 let, 17 % bylo lidem ve věku 30 - 39 let, 19,2 % bylo 40 - 49 let a 22,4 % bylo 50 - 59 let. Poté zase počet nakažených mírně klesal. Od věku 60 - 69 let bylo nakažených 19,2 %, od 70 - 79 let to bylo 8,8 % a nad 80 let tvořili nakažení jen 3,2 %. Největší podíl nakažených je tedy ve věkovém rozmezí od 20 do 69 roku. Z předchozích dat je však zřejmé, že závažnost průběhu onemocnění COVID-19 znatelně roste s věkem.

Složení obyvatelstva Číny podle věku

Ohledně počtů nakažených v Číně je však nutné brát v potaz také podíl jednotlivých věkových kategorií v populaci, jde totiž o zemi s jen 12% podílem starších obyvatel 65 let. Data ohledně věkových kategoriích zveřejnila WHO. Věková kategorie 0 – 9 let je v čínské populaci zastoupena 12 %, věk 10 – 19 let pak tvoří 11 % populace, ve věku 20 - 29 let je 13 %, ve věku 30 - 39 let je 15 %, ve věku 40 - 49 let je taktéž 15 % a ve věku 50 - 59 let totéž 15 %. Ve věku 60 - 69 let je jen 10 % populace Číny, ve věku 70 - 79 let jsou jen 4 % populace a věk nad 80 let má v populaci jen 1 %. Díky malému zastoupení starých lidí v populaci by tedy v Číně neměl být v poměru na počet celé populace tak vysoký počet úmrtí jako třeba v Evropě, kde je zastoupení starých lidí v populaci výrazně vyšší a počet obyvatel států výrazně menší.

Jak je to s úmrtností a smrtností?

Vysvětlení pojmů

Nejprve je důležité objasnit pojmy jako smrtnost a úmrtnost, které jsou statistickými údaji, které popisují pravděpodobnost úmrtí. Smrtnost (letalita) udává podíl počtu mrtvých na počtu nakažených, jde tedy o pravděpodobnost úmrtí už nakaženého člověka. Smrtnost je ovlivňována nejen věkem, ale také třeba možností a dostupností léčby či dalšími onemocněními jedince. Na smrtnost má ale také mírný vliv pohlaví nakaženého, podle dat jsou u Covid-19 o něco více ohroženi muži (2,8 %) než ženy (1,7 %). Oproti tomu úmrtnost (mortalita) uvádí podíl počtu mrtvých v celkové populaci, zde jde o obecnou pravděpodobnost, že jakýkoliv člověk zemře na koronavirus. Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných a metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) se mění.

Úmrtnost

Podle WHO je podle posledních statistik úmrtnost v rámci globální koronavirové nákazy cca 3,4 %, to je výrazně vyšší číslo oproti původním předběžným odhadům, které byly kolem 2 %. Například u klasické sezónní chřipky je úmrtnost pod 1 %. WHO dále uvedla, že regionálně se úmrtnost pohybuje od 0,7 % do 4 % v závislosti na vyspělosti zdravotnického systému v té dané oblasti. Podle WHO zatím u nového koronaviru nejsou přesně známé potřebné informace o jeho fungování, šíření, léčbě a zároveň prý ani není plně rozuměno úmrtnosti. Koronavir COVID-19 je prý v mnoha ohledech unikátní virus s některými jedinečnými vlastnostmi, jedna z mála zřejmých věcí je ale například ta, že používáním silných prostředků se daří nákazu omezit.

Smrtnost

Ve studii čínských vědců z února 2020 byla vypočítána úmrtnost na nemoc Covid-19 v Číně na 2,3 %. Toto číslo je sice významně nižší než například u epidemií SARS či MERS, oproti klasické sezonní chřipce je to však asi 20x více. Podle odborníků se však může míra úmrtnosti v následujícím období ještě měnit. Aktuálně uváděná míra úmrtnosti v Číně prý může být nadhodnocená, neboť případů nákazy může být v Číně mnohem více, než úřady uvedly. Přesný podíl globální smrtnosti ještě není znám, ale smrtnost COVID-19 může být více než 1 %, to znamená, že by byl například vyšší než u sezonní chřipky. Smrtnost v Číně je podle údajů WHO 3,4 %. Dále čtěte: Pitvy ukázaly, co přesně udělá koronavirus s plícemi.