Řeč jako nejdokonalejší schopnost člověka. Její porucha může potkat každého
Pro všechny tu však máme dobrou zprávu: léčba je možná a hlavně úspěšná, pokud bude klient pravidelně procvičovat úkoly a především, když se do léčby zapojí odborníci z více oblastí, jako např. psycholog či ergoterapeut.
Vývoj řeči považujeme za správný, pokud dítě mluví ve větách do třetího roku a do šesti let užívá správně ve výslovnosti všechny hlásky. V současné době se setkáváme stále více s dětmi, kde vývoj řeči nepostupuje správně a dítě nemluví ani po čtvrtém roce svého věku. Vývoj řeči je poměrně složitý proces, který závisí na mnoha faktorech – sluch, hlas, vnímání.
„U dětí je nejčastější vadou řeči patlavost – dyslálie, u dospělých je to často afázie, tj. ztráta řeči po cévní mozkové příhodě nebo po úrazech. Logopedická pomoc je vyhledána také v případech, kdy se u klienta objevuje vývojová dysfázie, opožděný vývoj řeči či porucha plynulosti řeči – koktavost, brebtavost,“ řekla nám logopedka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., MBA ze Soukromé kliniky LOGO.
Jestliže je u dítěte diagnostikována porucha plynulosti řeči, je nutné přistoupit k reedukaci řeči pomocí logopedické péče. Důležité je, aby rodina dítěte (popř. i škola, kterou dítě navštěvuje) s odborníky úzce spolupracovala. Dítěti je nutné vytvořit klidový režim, možnost soustavného procvičování zadaných úkolů a propojení denního režimu s možnou relaxací. Dokonalá komplexní diagnostika a včasná péče zaručují možnost napravení této těžké poruchy poměrně v krátké době.
„S koktavostí se můžeme setkat v jakémkoliv věku, v populaci na celém světě a v historii celého lidstva. Jedná se o jednu z nejtěžších vad narušené komunikační schopnosti a řadí se mezi poruchy plynulosti řeči. Nejčastěji se projevuje u citlivých lidí, kterým činí problémy převážně v dorozumění se ve stresových situacích. Takové situace mohou být například – přednáška ve škole, telefonování, rozhovor s prodavačkou v obchodě atd. Jsou období, kdy se koktavému mluví lépe (myslí si, že už to bude v pořádku), ale pak se řeč zase zhorší, mnohdy ještě více, než před zlepšením. Dalo by se to popsat takovou balbutickou sinusoidou,“ vysvětluje Pavel Florian z Kliniky LOGO.
Velikou chybou je, jestliže se v době, kdy dítě zadrhává, snažíme napravovat nesprávnou výslovnost hlásek. Důležitější je napravit nejdříve poruchu plynulosti tempa řeči.
Chlapci bývají touto poruchou postiženi třikrát až čtyřikrát častěji. Rovněž záleží na osobnosti dítěte. Čím citlivější je povahy, tím větší je pravděpodobnost koktání.
Koktavost lze zmírnit – základním pravidlem je mluvit pomalu a uvolněně. Veďte dítě k tomu, aby tvořilo krátké věty a před začátkem věty se vždy nadechlo. Mělo by udržovat oční kontakt s osobou, se kterou mluví. Dítě nesmí mít strach z mluvení a na jeho koktavost se nemá upozorňovat – proto by např. nemělo být ve škole zkoušeno před kolektivem třídy u tabule.
„Pokud se koktavost u dospělého projeví zničehonic, doporučovala bych vyhledat odborníka. Může se jednat o vedlejší příznak například neurologické diagnózy,“ varuje PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., MBA.
Poruchy řeči se ovšem mohou v pozdějším věku objevit, jak již bylo zmíněno, po vážných úrazech nebo po mrtvici. Nejčastěji je diagnostikována tzv. afázie. Afázie je jedna z velice složitých diagnóz, se kterou se logopedi setkávají. Jedná se o narušení již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči.
Afázií rozeznáváme několik typů, a pokud budeme s pacientem pracovat v domácím prostředí, je vždy velice důležité, abychom byli odborníkem dobře proškoleni. Člověk, který trpí afázií, může mít potíže s výslovností, ale i porozuměním toho, co mu říkáme. Některých problémů si klient nemusí být ani vědom, někdy nemá jen potíže s řečí, ale i například se čtením a psaním. Zavedení logopedické péče je důležité ihned, jakmile to zdravotní stav pacienta dovolí. Rovněž je důležité, abychom řeč procvičovali několikrát denně, ale vždy jen po krátkou dobu, několik minut.
„Logopedická péče může být při lehké vadě řeči opravdu krátkodobá záležitost, u některých klientů logopedická péče trvá i několik měsíců. Pacient by měl zahájit logopedickou péči co nejdříve, jak to dovolí jeho zdravotní stav. První terapie by měla započít hned v nemocnici a pokračovat se musí i v domácím prostředí. Pokud je postižení rozsáhlejší a je třeba logopedické péče, měl by ji bezesporu klient využít. Po delší době od CMP již nemusí být logopedická péče hrazena zdravotní pojišťovnou a navíc např. po roce bez logopedické péče klient se jen velmi těžce rozmlouvá,“ sdělila logopedka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., MBA.
Pokud se s klientem hodně pracuje, ať již prostřednictvím rehabilitace nebo i logopedie, a má dostatečnou podporu ze strany rodiny, je možné se po určité době, kterou určují lékaři, navrátit i do běžného pracovního života.
Pro všechny klienty, tj. děti i dospělé, poskytuje Soukromá klinika LOGO diagnostické pobyty, které jsou individuální a nastavené přesně podle potřeb konkrétního klienta. Během terapeuticko-diagnostického pobytu spojují své síly odborníci z několika různých oblastí, kromě klinických logopedů to jsou foniatři, kliničtí psychologové a psychiatři, neurologové, fyzioterapeuti i ergoterapeuti. Ti se společně během pěti dní intenzivně věnují klientovi a nápravě jeho řečové vady. Během pobytu se využívají relaxační techniky, speciální koupele a masáže pro maximální pohodu a uvolnění klienta. Výhoda takového pobytu je, že klient má k dispozici všechny odborníky na jednom místě a nemusí čekat na objednání na různě rozmístěných pracovištích.
Diagnostické pobyty mají velký úspěch nejen u dětských klientů, ale taktéž u dospělých, jejichž léčba byla v minulosti zanedbána a nyní se potýkají s řečovou vadou i v dospělosti.
