Velikonoční symboly se mění v čase. Na některé už lidé zapomněli

 Ostatní 
25. března 2021 13:42 / Marie Popelková
  0
📷
8 fotografií v galerii
Většina velikonočních symbolů má pohanský původ Pixabay
Velikonoce se kvapem blíží, a tak není od věci si připomenout některé symboly tohoto svátku. Na mnohé z nich se už dávno zapomnělo.

Velikonoce dnes mnozí vnímají jako oslavu příchodu jara. A je to tak. I když totiž z pohledu křesťanů jde o důležitý svátek oslavy z mrtvýchvstání Ježíše Krista, Velikonoce mají svůj původ v pohanských zvycích. Dávno před narozením Krista totiž pohané slavili vítání jara a oslavovali plodnost. Velikonoce tak lze vnímat obojím způsobem.

Vajíčka

Symbol vajíček má pohanské kořeny, byla pro ně totiž symbolem nového probouzejícího se života. Vajíčka se tehdy částečně obětovala bohyni jara a co zbylo, to lidé snědli. Už ve starověkém Egyptě či Persii lidé na svátky jara barvili vajíčka, a to červenou barvou. Zdobení skořápek však sahá až do pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.

Pomlázka

Správnou pomlázku by si muži či chlapci měli vlastnoručně uplést z vrbových proutků, a to nejlépe na Bílou sobotu. Mladé vrbové proutky jsou symbolem zdraví, a proto se jimi dívky a ženy šlehají, aby zůstaly stále mladé, plodné a svěží. Za každé vyšlehání pomlázkou dostane hoch od dívky stuhu. I tento zvyk je velmi starý a pochází pravděpodobně z dob, kdy byly Velikonoce oslavou jarního slunovratu. Ověřené zmínky o ní pak pocházejí ze 14. století.

Beránek

V celé řadě domácností se na velikonočním stole objevuje také beránek upečený z třeného těsta a s velkou červenou mašlí na krku. I beránek má vazbu na původní pohanské rituály, ale byl důležitým symbolem taktéž pro židovskou tradici. Beránek představuje člena Božího stáda, jehož pastýřem je sám Bůh. Křesťanství pak beránka přijalo jako symbol oběti Ježíše Krista, který se nechal ukřižovat, aby spasil duše nás všech. Beran jako takový byl v dávných dobách obřadním jídlem. Ale údajně proto, že maso (beran) bylo drahé, přešlo se postupně od masa k beránkům z pečiva a tato tradice se uchovala až do dnešních časů.

Zajíček

Symbol zajíčka byl do našich Velikonoc tak trochu importován z Německa. Lépe řečeno, přes kulturu dávných Keltů se dostal ke Germánům a od Germánů se rozšířil po celém Německu, počátkem 20. století pak přišel zajíc i k nám. Pro Kelty byl zajíček obřadním zvířetem, které mělo pomáhat keltské bohyni jara – Ostaře. Stejně, jako je to mu u vajíček, má i velikonoční zajíc ztělesňovat plodnost, radost ze života a sílu budící se přírody.

Řehtačky

Od zeleného čtvrtka mají mladí, školou povinní hoši chodit po vsi a zvuky, které vydává řehtačka, nebo také trakař či klapačka, mají svolávat místo zvonů, které odletěly do Říma, k bohoslužbě. Tuto činnost vykonávají až do doby, kdy se vracejí zvony. Tedy naposledy ráno o Bílé sobotě. Tato tradice řehtaček se u nás zachovala spíše už jen na vesnicích a v malých městech. Klapání a řehtání řehtaček mělo být dle křesťanské tradice také symbolickým vyháněním Jidáše.

Mazanec

Mazanec patří mezi nejstarší obřadní pečivo, symbolizuje slunce. Těsto má být stejné jako na vánočku. Přesto dřív složení mazance určovalo, pro koho je určen. Původně byl však upečen naslano ze strouhaného sýra, dávalo se do něj větší množství vajec, od kterých získalo těsto žlutou barvu (proto připodobnění ke Slunci). V dnešní době se peče většinou na Bílou sobotu. Mazanec pronikl i mezi křesťanské velikonoční zvyklosti: těsně před pečením jej hospodyně požehná a udělá uprostřed malý křížek.

Kříž

S křesťanskou historií se k Velikonocím váže symbol kříže. Kříž jako takový sice nevznikl v křesťanství, přesto je nyní spojován právě s touto vírou, neboť Ježíš byl odsouzen ke smrti ukřižováním, jakožto k nejhoršímu způsobu trestu v té době.

Velikonoční ohně a svíce

Oheň je ve všech vírách a kulturách vnímán jako symbol vítězství nad zimou, jako příchod nového světla. Na Bílou sobotu po setmění se při obřadu Velké noci zapálil oheň. Od něj se pak připalovaly svíčky, které se vnášely do zcela potemnělého kostela. Tímto aktem si křesťané připomínají povstání Ježíše z mrtvých, tedy noc, která se mění v den. Svíčka má většinou na těle vyobrazený motiv kříže a značky alfy a omegy, tedy počátek a konec Ježíše, popř. další znaky.

Pučálka

Dalším z takřka zapomenutých velikonočních symbolů je pučálka, tedy naklíčený hrách. V široké nádobě se hrách zalil na dva prsty vlažnou vodou a nechal se stát dva dny na teplém místě, až napučel. Potom se slila přebytečná voda – jen tak, aby byly hrášky částečně ponořeny. Po třech dnech mu začínaly rašit klíčky. Takto připravená pučálka se pak nejčastěji zprudka opékala na rozehřátém másle v pánvi. Jídala se hlavně solená a pepřená, ale také na sladko s rozinkami – to když byl v postním velikonočním období očekáván k námluvám ženich. Mezi typické velikonoční dekorace patří i zelené osení, jak si obilíčko vypěstovat, jsme psali zde.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herec Miroslav Etzler v těžkém stavu. Připojený na kyslíku teď lituje, že se nenechal proti covidu očkovat

Styl

BMI určuje, zda jste obézní, či nikoliv. Podle jednoduchého výpočtu během chvilky zjistíte, jak na tom...

Tech

Používáte na mobilu prediktivní text? Dost možná tím žádný čas neušetříte a při psaní zpráv budete...

Zavřít reklamu