Hlad, anebo žízeň aneb může si to tělo splést a lze přepít hlad a jak to souvisí s hubnutím?
Ano, může se rozhodně stát, že vám bude řečeno, že ve skutečnosti nemáte hlad, nýbrž žízeň. Taková rada v podstatě démonizuje jídlo a nutí nás, abychom se mu vyhýbali. Lze ale doopravdy hlad zaměnit za žízeň?
Hlad a žízeň jsou dvě různé věci
Hlad a žízeň jsou různé biologické mechanismy, takže je ve skutečnosti velmi nepravděpodobné, že si je můžeme splést. Navíc vědci už dávno zjistili, že máme více motivace pít, když máme žízeň, než jíst, když na nás přijde hlad. A dokonce často jíme jen proto, že je zrovna poledne a my se musíme najíst během polední pauzy, nebo jíme například ze stresu.
Takže představa, že náš pocit hladu je ve skutečnosti jen dehydratací a že můžeme přimět naše tělo, aby si myslelo, že jsme "snědli" dost vody, je opravdu zavádějící.
Jídlo je život
Naše tělo se vyvinulo tak, aby pečlivě řídilo celkovou energetickou bilanci z mnoha velmi důležitých důvodů. V prvé řadě je tu náš mozek, který má nejvyšší spotřebu energie ze všech orgánů v těle. Velká část naší bazální metabolické rychlosti (BMR), tedy množství energie, kterou naše tělo spotřebovává v klidovém stavu, sídlí v mozku.
Navíc množství dostupné energie naznačuje tělu, zda jsou podmínky prostředí bezpečné pro reprodukci. Ať už chcete mít dítě nebo ne, znamená to, že stresové hormony, zdraví kostí a plodnost souvisejí s dostatkem energie. Na rozdíl od zbytku těla navíc není mozek schopen ukládat energii. Díky tomu je mozek citlivý na informace o energetickém stavu těla. Aby se minimalizovalo riziko život ohrožující podvýživy a strečových receptorů v žaludku, tělo má také řadu pojistek, například receptory textury a živin v ústech, nervy, které vnímají živiny (zejména bílkoviny a tuky) ve střevě či
hormony sytosti produkované tukovými buňkami.
Ale vraťme se ke sklenici vody. Ano, vypijeme-li velkou sklenici vody, aktivují se napínací receptory v žaludku, a to může v tu chvíli potlačit hlad. Tato voda se však velmi rychle vstřebá, takže nespustí napínací receptory ve střevech. Nezastaví ani senzory živin v ústech a zažívacím traktu, ani nezapne dráhy snímání živin. Netrvá to tedy vůbec dlouho, kdy si náš mozek uvědomí, že šlo jen o vodu a znovu pocítíme hlad. Stručně řečeno, voda nás nenasytí, ani nevymaže náš pocit hladu.
Můžeme přepít hlad?
Proč si myslíte, že bychom mohli sklenkou vody přelstít miliony let evoluce a adaptace lidského těla na okolní podmínky?
"Přání potlačit hlad nějakým jednoduchým způsobem je často známkou dalších obav, zejména pak nespokojenosti s vlastním tělem, nebo pokus o udržení příliš striktní diety," říká dietoložka Kimberley Wilson.
Pokud se snažíte regulovat příjem potravy, může být problém s potravinami, které jíte a jež vyvolávají pocity hladu. To dělají zejména ty průmyslově zpracované, zatímco čerstvé potraviny, které si připravíte doma a jsou bohaté na vlákninu, vás dokáží řádně nasytit.
Je samozřejmě důležité pít dostatek vody, aby naše tělo nebylo dehydratované, ale neexistují žádné důkazy o tom, že si tělo zaměňuje hlad za žízeň. A hlad nelze přepít ani sudem vody. Je důležité si uvědomit, že náš mozek a tělo potřebují neustálý přísun živin, zejména v obdobích fyzického nebo emočního stresu. Proto by většina z nás měla věnovat velkou pozornost celkové kvalitě stravy a nesnažit se hlad zahánět vodou. Dále čtěte: Snažíte se omezit kávu? Vyzkoušejte místo ní alternativy zvyšující energii.
