Máte doma leváka? Okolnosti dělají leváky často šikovnější
Někdy bývají zejména rodiče, kteří jsou oba pravorucí a ani nikdo v jejich příbuzenství není levoruký, zaskočeni, když zjistí, že je jejich dítě levoruké. Hledají odpověď, jak to vzniklo a co s tím mají dělat. Je třeba jen uvést, že lateralita (dominance jedné nebo druhé strany) je vrozená a leváctví je zcela fyziologický jev, nejedná se o žádnou poruchu či vadu. Uvádí se, že v populaci je zhruba deset až patnáct procent leváků, z toho minimálně jen asi u šedesáti procent z nich hraje roli dědičnost.
Odpověď na otázku „Co s tím?“ je tedy poměrně jednoduchá: Nic zásadního. Pryč jsou naštěstí doby, kdy se levoruké děti z různých důvodů přecvičovaly třeba proto, aby se neodlišovaly, aby se povinně, pod tlakem přizpůsobily převažující pravoruké kultuře. Dítěti je dobré vysvětlit, že všichni máme jednu ruku šikovnější – u někoho je to pravá, u někoho levá.
Ne každé dítě je levoruké, i když tak může působit
Někdy je zcela zřejmé, že dítě preferuje při různých činnostech levou ruku. Ale vždycky to nemusí být tak jasné, zejména u předškolních dětí. V takovém případě je dobré zaměřit cíleně pozornost na to, zda dítě skutečně preferuje vždy jen levou ruku, případně při jakých činnostech. Podívat se, jestli někdy ruce nestřídá nebo některé činnosti provádí pouze levou rukou, jiné naopak pouze pravou. Pro tento účel doporučují odborníci sestavit si třeba doma i tabulku a výsledky pozorování dítěte při běžných činnostech do té tabulky zaznamenávat. Pozorování je nutné provádět opakovaně a dlouhodobě, nejméně jeden měsíc.
Co je to lateralita?
Možná je na místě vysvětlit přesněji, co to je lateralita. Týká se párových orgánů a znamená přednostní užívání jednoho z nich (ruky, nohy, oka, ucha…). Kromě vyhraněnosti se též rozlišuje, jestli je lateralita souhlasná – což znamená, že dítě preferuje například levou ruku a levé oko. Může být ale též nesouhlasná nebo zkřížená. V takovém případě dítě preferuje například levou ruku a pravé oko. Existuje i lateralita neurčitá – tam není jasná vyhraněnost.
Je to dítě tedy opravdu levák?
U malých dětí se není třeba pozastavovat nad tím, když při činnosti střídají ruce, přehazují věci či hračky z jedné ruky do druhé. Samy si tak postupně hledají šikovnější ruku. Je proto důležité respektovat přirozený vývoj laterality, nechávat dětem dostatečný prostor a čas. Důležitá je i zásada „neutrálnosti“, což znamená, že se před dítě pokládá například příbor, nůžky nebo pastelky do stejné vzdálenosti od obou rukou ideálně na střed. Zabrání se tím tomu, že by se pokládáním předmětů většinou hlavně na pravou stranu u dítěte falešně pěstoval příkon k pravé ruce, i když to pro něj přirozené není. U dětí, kde je lateralita nejednoznačná, nevyhraněná, dochází k vyhranění většinou do pěti let věku dítěte.
V době zahájení školní docházky dítěte už by mělo být však jasné, která ruka bude pro dítě dominantní. Pokud tomu tak přesto není, je vhodné se obrátit na odborníky.
Už je to jasné? Pak dítěti připravte vhodné podmínky
Pokud už je jasné, že dítě preferuje levou ruku, pomoci mu můžete tím, že mu vhodně uspořádáte pracovní místo. Stačí mu vytvořit dostatečný manipulační prostor v okruhu levé ruky, možnost mít položené předměty a pomůcky po levé straně, pokládat je vlevo a podobně.
Dítě by mělo mít k dispozici i předměty pro leváky. Ideální je, když má k dispozici ale předměty pro praváky i leváky a dítě si může samo zvolit. Malé děti většinou zpočátku preferují předměty pro leváky, s narůstajícím věkem ale začínají využívat oboje. Zkušenosti totiž ukazují, že většinu pomůcek pro leváky používají nakonec i dospělí leváci jen minimálně.
Okolnosti leváky dělají často šikovnější
Levoruké děti si už od dětství většinou samy nebo s počáteční pomocí nacházejí nejvhodnější způsoby toho, jak co dát. I proto jsou přizpůsobivější a ve srovnání s praváky většinou i šikovnější na obě ruce. Vlastnoručně nalezené a zažité způsoby řešení jsou často skutečně nejlepší.
Už tu bylo uvedeno, že v současné době se pro leváky vyrábějí přizpůsobené školní potřeby, ale i kuchyňské nástroje (například otvíráky), hudební nástroje (třeba kytary), sportovní náčiní (hokejky), klávesnice k počítači a podobně. Na druhou stranu celá řada nástrojů nebo i auta jsou stále sestrojovány pouze pro praváky. Proto je důležité, aby si leváci osvojovali způsoby, jak si s těmito pomůckami, náčiním a podobně poradit, navíc většinou nemají pomůcky pro levoruké stále k dispozici. I to je důvod, proč specializované náčiní pro leváky pořizujeme, jen když je to opravdu nezbytné.
Leváctví dítěte je dobré vzít v potaz i při zařizování domácnosti. Uspořádání nábytku by mělo být takové, aby to vyhovovalo potřebám dítěte – na stolku by měl být prostor pro odkládání věcí nalevo i napravo, klávesnici a myš k počítači je někdy lepší mít po levé ruce, osvětlení by mělo být umístěno v pravé části pracovní plochy (denní světlo může dopadat i zepředu). Otevírání skříněk je výhodnější vyklápěním dvířek nahoru. V koupelně je vhodné umožnit ukládání věcí nalevo od umyvadla – například zubní kartáček, mýdlo, ručník. Debaty se vedou nad držením příboru. Většina odborníků však zastává názor, že u malých dětí je vhodné preferovat způsob, který je pro dítě přijatelnější. Lepší ale je, když si časem pak osvojí oba způsoby – tedy i držení příboru praváky, aby to odpovídalo společenské etiketě.
Leváci bývají emotivnější a kreativnější
Levorucí jsou díky složitějším životním zkušenostem přizpůsobivější, dokážou se lépe vyrovnávat s překážkami. V manuálních činnostech jsou často schopni využívat obě ruce, přizpůsobit se pravorukému, pravostrannému prostředí. Ale to není všechno: díky převládající dominanci pravé mozkové hemisféry bývají i více kreativní, emotivnější. Proto najdeme hodně levorukých třeba i mezi umělci a vědci v různých oblastech (např. Marie Curieová, Charlie Chaplin, Michelangelo Buonarroti, Paul McCartney, Bill Gates atd…).
A jen tak mimochodem, víte, že 13. srpna mají každoročně všichni leváci svátek? Toto datum je v kalendáři zaznamenáno jako Den leváků. (Čtěte také: Skoliózou páteře trpí čím dál tím více dětí. Mnohé přitom mohou ovlivnit i rodiče).
