Zíváte, i když nejste unavení a proč je to nakažlivé? Posvítili jsme si na jednu ze záhad našeho těla
Někteří si myslí, že míra empatie odráží pravidelnost našeho zívání. Jiní tvrdí, že zívání je přímo úměrné obsahu kyslíku v našem těle nebo dokonce, že je to způsob regulace teploty. Tak či onak, posviťte si spolu s námi na jednu ze záhad našeho těla a zjistěte, proč právě vy zíváte, i když jste dorůžova vyspalí!
Proč je zívání nakažlivé?
Zívání není nic neobvyklého. Děláme to všichni, hlavně po ránu nebo před spaním. Někdy se ale nakazíme i od někoho, kdo vedle nás zívá a někdy nás to chytne i po vydatném obědě. Proč? Vědce to zajímá již dlouhá léta a snaží se zjistit, proč se tak děje. Podle jedné z teorií je zívání společenský jev, který nesouvisí s únavou, ale s tím, zda jsme empatičtí.
To, zda zíváte nebo ne, nesouvisí s vnitřními pochody v našem těle, ale je to určitý způsob komunikace. Naši předkové totiž zívali ze dvou důvodů. Buď když chtěli komunikovat anebo aby ukázali zuby a odradili tak potencionálního predátora - ať už to byl člověk nebo zvíře. Kromě toho, zívání souvisí s tím, do jaké míry jsme empatičtí. Čím více jsme empatičtější, tím více zíváte. Právě toto je důvod, proč je zívání tak nakažlivé. Všimněte si, zda ostatní lidé ve vaší společnosti začnou zívat poté, co začnete vy.
Nedostatek kyslíku = únava
Často se zmiňuje, že zívání souvisí s nedostatkem kyslíku. Ale proč to tak je? Důvodem je, že při nedostatku kyslíku přebývá v krvi oxid uhličitý a vyvolává pocit únavy. Zívání je pak obranný mechanismus, kterým nám tělo dává jasně najevo, že je načase jít spát. Patříte k lidem, kteří v noci nemohou usnout, i když jsou unavení? Zkuste doplnit vitamin na dobrou noc.
Regulace teploty
Poslední, poměrně nejlepší teorií, proč zíváte, je regulace teploty. Možná jste si všimli, že pokud je venku velké teplo, zíváte častěji. Je to proto, že tělo se snaží ochladit pomocí tohoto jednoduchého reflexu. Tímto způsobem se totiž zvýší průtok krve, hlavně v tvářích. Častěji budeme zívat při rychlém vzestupu teploty, než při stabilní vysoké teplotě, kdy nám hrozí vdechnutí teplého vzduchu, který by nás mohl zahřát ještě více.
Náš mozek nejlépe funguje při určité teplotě, a pokud náhle zvýšíme teplotu těla, začneme zívat. Chcete, aby vám mozek správně fungoval i ve stáří? Nezapomínejte na tyto potraviny. Nejčastějšími spouštěči jsou kromě únavy a vyčerpání, i stres, hněv či dokonce milostné hrátky. Během těchto emocí nám rychle stoupne teplota těla a náš mozek se začne přehřívat, dokonce můžeme pozorovat mírný pokles pozornosti, myslíme pomaleji a pomaleji i reagujeme na okolní děje.
Každá z těchto tří teorií má určitý vliv na zívání. Proto, pokud začnete zívat, nemyslete hned jen na spánek, ale i na jiné možné důvody. Zíváním nám tělo totiž nenaznačuje vždy jen to, že je unavené.
Zajímavostí je, že zívání přesto patří k nepříjemným projevům. Buď jím nakazíte své okolí, nebo tím dáte najevo svůj nezájem.