Tajemství staleté fascinace hazardem
Samozřejmě nezůstává nezměněna: zatímco dnešní hráči zavítají spíše na stránky jako třeba kasino-online-sk.com, obyvatelé Francie sedmnáctého století si užívali dnes již zapomenutou hru Faro, a kdoví, co bylo vrcholem hazardních her pro staré Římany. V každém případě je opravdu těžké najít éru či region, kde by se lidé nebavili hazardem.
Nabízí se jednoduchá otázka: Proč? Proč lidé riskují své těžce nabyté peníze pro mizivou vidinu vzdáleného zisku? Odpovědí by snad mohla být atmosféra kasin či rivalita mezi hráči a doslova vnímatelné napětí. Odpověď by to však nebyla kompletní, jelikož úspěch v dnešní době slaví i internetová kasina a jiné servery, které samozřejmě nikdy nemohou plně nahradit atmosféru kasina.
Mnoho lidí na internetových kasinech hraje ve snaze získat co nejvíce z bonusů, které weby nabízejí. Těmto hráčů se říká „bonus hunteři“. Jejich úděl je ovšem značně obtížný, protože matematika hazardních her je neúprosná a každého hráče odsuzuje ke ztrátě. Většina lidí si tohoto je vědoma a hrají převážně pro zábavu. Ti, kteří slepě věří ve výhru a zisk, který je pro ně hlavní motivací, jsou většinou ti samí, které potkají všechna známá negativa spojená s hraním hazardních her.
Pro pochopení motivů, které odnepaměti vedly lidské pokolení k hraní hazardních her se musíme vrátit k samému počátku lidské civilizace. Hazard a jeho vznik totiž není spojen s žádným konkrétním datem. Na základě historických důkazů víme, že první hazardní hry se objevili dokonce před vznikem samotného písma!
I ty nejstarší civilizace jako Mezopotámie nebo Čína si užívaly hazardu. Mezi řekami Eufrat a Tigris byla dokonce nalezena jedna z nejstarších šestistranných kostek. Experti ji datují někam do roku kolem 3000 před naším letopočtem! Známí pro svou vášeň k hazardu jsou samozřejmě i staří Řekové. Ať už pro peníze nebo pro ulehčení rozhodnutí, Řekové používali většinou kostku. Podle legendy si dokonce tři božští bratři Zeus, Hádes a Poseidon rozdělili vládu nad vesmírem na základě hodu kostek. I samotný Homér hru v kostky několikrát zmiňuje ve svých eposech a je tak více než jasné, že Řekové hazard milovali!
Podobně jako u umění přišlo první výrazné utlumení hráčské vášně v Evropě až s příchodem temného období středověku, kdy byla většina hazardních her zakázána. Změna přišla až s příchodem renesance, kdy v roce 1638 v Itálii v Benátkách bylo otevřeno první kasino na světě.
Toto vše je již historie, přesto ovšem mnoho různých změn přečkalo zub času prakticky beze změny. Typickým příkladem je třeba klasická hra baccarat, která se dodnes hraje ve všemožných kasinech prakticky kdekoliv na světě ve stejné podobě jako před staletími.
Kategorií sama pro sebe je pak sportovní sázení. To taktéž vzniklo prakticky se vznikem sportu a přetrvalo až dodnes. Sportovní sázení je navíc velice specifický příklad, který nám může pomoci pochopit, proč lidi hrají, a to sice i dnes v době internetu. Sázení na sport zvyšuje požitek z tak již napínavé akce. Pokud jste přímo na sportovišti, tak je to samozřejmě mnohem lepší, ale o napětí se nepřipravíte ani z pohodlí svého gauče. Byť i napětí je pro některé spíše fóbie.
Stejně tak internet nedokáže plně nahradit atmosféru kasina. To ovšem neznamená, že zde není žádné napětí. A mnozí lidé tak preferují pohodlí domova, anonymitu a snazší přístup výměnou za ne tak autentický, ale stále silný zážitek. Napětí z nevědomosti, možnost výhry ale i prohry, to vše jsou důvody, proč se lidé stále vracejí k hazardním hrám.
Zkuste se zamyslet. Bavilo by vás hraní jakékoliv hry, pokud byste věděli, že vždy vyhrajete? Nejspíše ne. A bavilo by vás hrát, pokud byste věděli, že vždy prohrajete? Nejspíše také ne. Je to právě ta nejistota a risk, který lidstvo žene k další hře. A nehledě na další vývoj hazardních her se na tomto konkrétně nejspíše nic nezmění.
