Mnemotechnické pomůcky nejen potrénují paměť, ale jsou i dobrou prevencí proti nemocem mozku
I když nejrůznější pomůcky k lepšímu memorování využívají spíše studenti, po dobře fungující paměti touží většina z nás. Lidský mozek je i pro odborníky stále trochu tajemným územím. Důležité informace, tedy takové, kterým věnujeme pozornost, se ukládají ze senzorické paměti do krátkodobé. Její kapacita je však omezená, konkrétně zvládne pojmout 5 až 9 položek a v delším časovém horizontu máme tendenci zapomínat.
Emoce jsou pro paměť jako koření
Alternativou ke snadnějšímu zapamatování mohou být mnemotechnické pomůcky. Ty mají snadněji ukládat informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Jejich vybavení by pak pro mozek mělo být mnohem snazší, a to i v dlouhodobém měřítku. O jejich účinnosti věděli již staří Řekové, kteří paměťové techniky hojně využívali.
Pokud máte problém se zapamatováním dat nejrůznějších bitev, důležitých událostí nebo jste znovu zapomněli přihlašovací heslo do vašeho počítače, není divu. Právě čísla, data, hesla a abstraktní pojmy dají naší paměti nejvíce zabrat. Co je však asociováno s emocemi, stává se pro mozek chutným kořením. Díky nim danou vzpomínku zvýrazníte a i snáze vybavíte.
Čím bláznivější, tím lepší
Na principu asociací fungují právě mnemotechnické pomůcky. Proč běžné memorování stálým monotónním opakováním není podle trenérů paměti natolik efektivní, je nasnadě. Lidé totiž zapomínají na to nejdůležitější – klíčem k úspěchu je především atraktivita. Čím bláznivější spojení, tím zaručenější recept k zapamatování.
Metod či příkladů mnemotechnických pomůcek existuje nepřeberně mnoho a vymyslet se dají téměř na cokoliv. Využít se tak dají nejen při studiu, ale i u běžných denních činností. Například při zapamatování nákupního seznamu. Místo změti slov, které do pár minut zapomenete, zkuste vytvořit příběh. Třeba rohlík šel na procházku s máslem a za rohem potkal mýdlo. I zde platí, čím bizarnější, tím lepší.
Čísla jsou příliš nudná, lepší je obraz
Další z jednodušších paměťových technik je systém číselných tvarů, který se hodí pro zapamatování čísel. Nejdůležitější je mít jeden konkrétní obraz pro každé číslo. Například nula může připomínat vajíčko, číslo dvě labuť apod. Pro zapamatování více čísel pak z obrázku tvoříme příběh. Opravdoví mistři, kteří dokázali ovládnout nejen tuto techniku, jsou schopni zpaměti vyjmenovávat i stovky číselných řad.
Vyšším stupněm paměťových technik je tzv. římský systém loci neboli paměťový palác. Cesty, které si ve své paměti tvoříte, slouží jako záchytné body. Ty pak můžete asociovat s čímkoliv, co si potřebujete zapamatovat. Nespornou výhodou techniky je, že si do paměti můžete uložit neomezené množství věcí. Hodí se tedy pro pracovní prezentace či jakékoliv zkoušky.
Mistra dělá čas a trénink
Ne všichni však přijdou paměťovým technikám na chuť. Pro někoho může být vymýšlení pomůcek spíše zdlouhavou komplikací nebo není natolik kreativní, aby popustil uzdu své fantazie. Pokud je člověk celý život zvyklý učit se „po staru“, tedy klasickým opakováním, může změnám mozek chvíli vzdorovat. Paměťoví trenéři však apelují především na trpělivost.
Zdůrazňují také, že nejlepší je vymýšlet si vlastní mnemotechnické pomůcky. Podpoříte tak totiž nejen svou činorodost, ale budou také více účinnější. Co funguje jako asociace u jednoho, nemusí fungovat u druhého. Jen těžko byste hledali dva lidi, kterým se vybaví naprosto to samé. Dalším benefitem je také fakt, že se můžete za poměrně krátkou dobu zdokonalit v mnemotechnikách natolik, že vám tento způsob učení bude připadat přirozený. Trénink paměti má však jedno velké plus, slouží totiž jako nejlepší prevence proti stařecké demenci nebo Alzheimeru. Psali jsme také: Trávení času v přírodě má velké relaxační účinky. Zeleň pomáhá od stresu.