Pokud se bojíte tmy, může za to především váš mozek
Amygdala, část mozku, která je zodpovědná za zpracování emocí a regulaci naší reakce na strach, je tím místem, kde se mění mozková aktivita, když jsme vystaveni světlu a tmě.
Na světle se nebojíme
"Světlo ve srovnání s temnotou potlačuje aktivitu amygdaly,“ píší vědci v čele s Elise M. McGlashan ve svém publikovaném článku. Světlo navíc v našem mozku vyvolává další reakce v jiné části mozku, která je spojena s ovládáním našeho pocitu strachu.
Zjednodušeně řečeno, když jsme na světle, jsou tím pádem v provozu centra pro zvládání strachu v našem mozku. Takže jinými slovy na světle lépe zvládáme strach.
Spojení mezi světlem, tmou a aktivitou v mozku je nám přitom od přírody vlastní. Změny světla a následný přechod do tmy našemu tělu vlastně říkají, kdy máme jít spát, protože mají vliv na naši úroveň bdělosti a mohou ovlivnit také naši náladu.
Strach ze tmy je vlastně fobie
Je to tak. Kdo se bojí tmy, trpí regulérní fobií, stejně jako například lidé, kteří se bojí pavouků, myší či dalších drobných zvířat. A jako každou fobii i strach ze tmy lze léčit. Důležité je především u menších děti nezkoušet doma tuto fobii zlomit násilím.
Vědci a psychologové nyní teprve zkoumají, zda by expozice světlem nemohla být právě tou správnou terapií. Léčba světlem se například již široce používá při léčbě depresí, přestože vědci stále plně nerozumí tomu, jak v těchto případech mozek vlastně funguje.
Klíč by mohl spočívat v takzvaných vnitřně fotocitlivých gangliových buňkách sítnice (ipRGC), které přijímají světlo a přenášejí je do různých částí mozku. Dalším krokem je naučit se více o tom, jak interagují s amygdalou.
Pokud tedy vy sami, nebo někdo z vaší rodiny či okolí trpí strachem ze tmy, nejde rozhodně o záležitost, které se můžeme jen tak posmívat, nebo se ji pokoušet násilně zlomit. Strach ze tmy jako regulérní fobie vyžaduje odbornou terapii. Dále čtěte: S nespavostí se potýká mnoho lidí. Problémy způsobuje nejen stres, ale i strava.
Zdroj info: PLOS ONE
