Marta (41): Po dětech jsem šla na plastiku prsou. Manžel byl zásadně proti a teď cítím, že se mu nelíbím
Paní Marta byla vždycky velmi hubená a měla spíš "klučičí" postavu. Se svými malými prsy a úzkými boky však byla vždycky spokojená a neměla pocit, že by měla něco měnit. Názor změnila až po dětech. "Když jsem dokojila všechny tři děti, moje tělo se hodně změnilo. Myslím teď hlavně moje prsa. Mívala jsem sice malá prsa, ale pevná. Po dětech mi prsa hodně narostla, ale s jejich tvarem jsem spokojená nebyla nikdy a hned po tom, co jsem přestala kojit první dítě, jsem si začala šetřit na plastickou operaci," začíná vyprávět paní Marta.
"Doslova jsem se za sebe styděla. Chápu, že nikomu do mé postavy nic není, ale prostě ženským symbolem jsou prsa, která když nejsou pěkná, tak je to hned vidět. S povislými prsy jsem se necítila sebevědomě, dokonce jsem si připadala méněcenná," pokračuje Marta. "Kdykoliv jsem si vzala tílko, šaty s větším výstřihem nebo plavky, měla jsem tendence se zakrývat, aby nikdo neviděl tu dlouhou rýhu mezi mými ňadry."
Marty manžel nechtěl o plastice prsou ani slyšet, a to hned z několika důvodů. "Manžel nikdy nepochopil, co pro mě má prsa znamenají. Pořád mi říkal, že bych se měla mít ráda taková, jaká jsem. Jenže já taková nebývala. Dříve jsem se sebou byla spokojená, ale po dětech se to změnilo a já už se ve své kůži necítila dobře," vypráví maminka třech dětí. "V době, kdy jsem se pro plastiku rozhodovala, jsme navíc byli před rekonstrukcí a manžel se na mě zlobil, že našetřené peníze utratím raději za takovou blbost, než například za nová lepší okna, na která nám jinak nezbydou peníze. Jenže ty peníze jsem si šetřila já na svá prsa. Ne na nová lepší okna," vysvětluje paní Marta.
"Vlastně jsem to nakonec udělala za manželovými zády. Věděla jsem, že má jet za dva měsíce na týden na služební cestu, takže jsem si domluvila termín přesně na tuhle dobu. Děti jsem nechala u mamky a šla jsem si za svým snem," pokračuje paní Marta. Když se pak vrátil její manžel domů, nestačil se divit. "Manžel přijel domů ve chvíli, kdy už jsem byla po rekonvalescenci a mohla téměř normálně fungovat. Mé změny si všiml samozřejmě na první pohled a hrozně se rozzlobil," pokračuje sklesle paní Marta.
Manžel paní Marty se od té doby chová hodně odměřeně. "Neustále mi vyčítá, že jsem utratila tolik peněz za něco, co podle něj není vůbec důležité. Že jsem se mu líbila i s povislými prsy a že se mu naopak moje nová umělá prsa nelíbí. Sex jsme neměli ani nepamatuju a celkově se ke mě chová úplně jinak. Asi mi nemůže odpustit, že jsem to udělala za jeho zády. Ale co jsem měla dělat, když byl tak zásadně proti a já cítila, že nová prsa potřebuji? Čí je to tělo? Jeho, nebo moje? Myslím, že o svém těle bych měla rozhodovat především já sama," uzavírá příběh paní Marta. (Čtenářka si přála zůstat v anonymitě, a proto byla pozměněna jména a fotografie je pouze ilustrativní.)
A co si o tom myslíte vy? Měla paní Marta učinit tak vážné rozhodnutí bez souhlasu manžela? Kdo z nich je vlastně v právu?
Zdroj: Autorský článek, rozhovor s paní Martou.
