V dnešní době je přijímáno mnoho podob lásky, zároveň ale společnost stále odsuzuje vztahy s velkým věkovým rozdílem
Leonardo DiCaprio možná zestárne, ale jeho přítelkyním zůstane navždy 20. Podle grafu, který čerpá z bulvárních deníků, jež mapují jeho vztahy, DiCaprio nikdy nerandil se ženou starší 25 let, přestože mu již bude brzo padesát. Průměrný věk jeho přítelkyň je necelých 23 let. Podobně na tom byli i jiní muži, již neunikli pozornosti médií jako Donald Trump a jeho o dvacet let mladší žena nebo Karel Gott, jenž byl od své manželky starší téměř o 40 let.
Reakce na graf DiCapriových vztahů byly smíšené, někteří chválili DiCapria za jeho schopnost přitahovat mladší ženy, zatímco jiní nadávali zkušenému herci a prosili ho, aby našel někoho bližšího jeho věku. Reakce na hercova rande ztělesňují sporné názory na vztahy s věkovým rozdílem. Pro některé jsou zdrojem obdivu, zatímco pro jiné jsou tyhle vztahy znepokojivé.
Naše názory na vztahy s věkovou propastí jsou formovány tisíci let. Jsou součástí určité evoluční psychologie a jsou ovlivněny generacemi sociálních a kulturních norem. V průběhu posledních sta let došlo k ekonomickým posunům a také k výraznému zlepšení rovnoprávnosti mezi muži a ženami. Díky tomu se změnil způsob vnímání, co je považováno za normální věkový rozdíl. Ač mnozí z nás ještě jistě zažili, že děda a babička měli mezi sebou věkový rozdíl klidně deseti let, dnes už je to považováno společností za propast mezi partnery.
Páry s velkým věkovým rozdílem často čelí posuzování a mnohdy i pomluvám. Odborníci zatím nemají jasno, jestli by se to mohlo změnit, nebo mladí lidé budou časem vůči lásce ve smíšeném věku odmítavější než kdykoli předtím. Přitom stačí podívat se do historie a uvědomíme si, že už za dob králů byly vztahy s propastnými věkovými rozdíly součástí společnosti. Samozřejmě ne všechny z těchto vztahů byly vyrovnané, a nelze je srovnávat s formou vztahu, jaký máme dnes, ale sklony k nim mělo lidstvo vždy. Dnes se ale v mnoha kulturách nepovažuje za přijatelné zamilovat se do někoho, kdo je mnohem starší nebo mladší než vy.
Spárování s někým podobného věku z psychologického hlediska zvyšuje pravděpodobnost, že váš vztah dlouho potrvá a vydrží i přes potíže, ukazuje výzkum. Odborníci se domnívají, že je to proto, že tyto páry mají tendenci procházet životními výzvami a etapami v podobném období, a mohou tedy nadále nacházet společnou řeč.
V prvních 10 letech manželství lidé uvádějí vyšší míru spokojenosti v manželství, když je jejich partner mladší než oni. Postupem času však spokojenost v manželství u párů různého věku klesá více než u partnerů podobného věku. Nižší je také pravděpodobnost rozvodu párů podobného věku.
Mnoho lidí z neznámého důvodu předpokládá, že páry s věkovým rozdílem jsou na tom špatně. Různé vědecké průzkumy však ukázaly odlišné výsledky. Existují naopak studie, které zjistily, že spokojenost ve vztahu páru s věkovým rozdílem je vyšší a nejen to. Ukázala rovněž, že tyto páry vykazují větší důvěru a oddanost a nižší žárlivost než páry podobného věku. Více než tři čtvrtiny párů, kde jsou mladší ženy v partnerství se staršími muži, uvádí uspokojivé, romantické vztahy. Jak tedy vysvětlit odlišné výsledky mnoha průzkumů, které byly na toto téma prováděny? Vysvětlení bude snadné, je to o lidech a jejich povahách, nezáleží jen na věku.
Faktorem, který má značný vliv na výsledky vztahů párů s věkovým rozdílem, je jejich vnímání společenského nesouhlasu. To znamená, že pokud lidé v párech s věkovým rozdílem věří, že jejich rodina, přátelé a širší komunita nesouhlasí s jejich svazkem, pak se zvyšuje riziko rozchodu. Zdá se, že tyto výsledky jsou stejné v případě heterosexuálních párů i párů stejného pohlaví. Negativní důsledky, rozchody a potíže, které vznikají tak mnohdy nepramení s věkovým zevnitř páru, ale odvíjí se od tlaku a úsudku z vnějšího světa.
V roce 1900 byl průměrný věkový rozdíl mezi páry přibližně dvojnásobný než v roce 2000. Obecně se v minulosti stávalo, že si lidé, kteří pocházeli ze střední nebo vyšší třídy často vzali někoho mnohem staršího nebo mladšího než oni. Více než o lásku se v takových sňatcích jednalo o společenské zájmy a muži si obvykle vybírali mladou ženu až v době, kdy sami něco dokázali.
Důvody jsou biologické i ekonomické. Pokud chce mít 50letý muž děti, není v jeho zájmu uzavírat se s ženou podobného věku, u které je mnohem méně pravděpodobné, že bude stále plodná. Ženy o svou plodnost přicházejí již ve věku 35 let.
V dnešní době, i když většina společností přijímá stále progresivnější pohledy na lásku, vztahy a bohatou škálu způsobů, kterými se mohou prezentovat páry, kde je jeden člověk mnohem starší než druhý, stále čelí soudu. Společnost v takovém případě nepředpokládá, že by spolu byli dva lidé opravdu šťastní. Vidí v tom ze strany muže potřebu mladé dívky, kterou se může chlubit a ze strany ženy obvykle touhu po postavení a penězích. Dokonce jsou takové páry označovány různějšími pojmy, které poukazují na to, že si starší v páru toho mladšího vydržuje. Pro muže tak platí třeba označení „sugar daddy“, ač v dnešní době si z tohoto pojmu mnoho dívek dělá legraci a označují tak partnery záměrně.
Úspěch vztahu ale nakonec závisí na tom, do jaké míry partneři sdílejí podobné hodnoty, přesvědčení a cíle týkající se jejich vztahu. Vzájemná podpora k dosažení cílů, vážnost vztahu, míra důvěry a intimity a mnoho dalšího. Musí především umět o vztahu komunikovat a řešit společné problémy. Skutečností tedy je, že i když věkový rozdíl může párům přinést určité problémy, pokud páry na svém vztahu pracují a rozumí si, věk sám o sobě není žádný problém.
Autorský článek. Další zdroje: Abc.net.au, Ftp.iza.org, Paa2008.princeton.edu, Doi.org, Oxfordhandbooks.com
