Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Je až k nevíře, kolik mylných informací týkajících se klíšťat se předává už doslova roky z generace na generaci. Možná je nejvyšší čas uvést nějvětší mýty na pravou míru.

Klíště skáče ze stromů

Tento mýtus je jedním z nejrozšířenějších. Přitom klíště obecné ve skutečnosti žije v trávě nebo na keřích ve výšce do jednoho a půl metru podle svého vývojového stádia.

Nejníže se pohybují larvy, které se přisávají na drobné savce, např. hlodavce. Výše pak žijí nymfy (předstupeň dospělého klíštěte), které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků. Nejvýše se pak setkáváme s dospělým klíštětem, které parazituje na člověku.

Klíště žije pouze v lese

Lesy, především listnaté a smíšené, jsou sice doménou klíštěte, setkat se však s nimi můžete i na zahrádce, na louce či procházce v městském parku, na březích řek a rybníků, okrajích lesních cest a různých strží. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez porostu a na prosluněných suchých místech.

Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta

Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5 °C.

Klíště napadá hlavně lidi se sladkou krví

Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk a jiní tvorové vydechují. Mýty o změně složení potu po požití některých potravin nikdy nebyly vědecky potvrzeny. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, které mají však dočasný efekt, proto na ně nelze stoprocentně spoléhat.

Účinnou obranou je vitamin B

Je to podobné jako se sladkou krví. Internet je doslova zavalen informacemi o tom, že když člověk zvýší příjem vitaminu B, klíšťata se na něj nepřisají. Mnozí tak doporučují pít třeba pivo nebo si dát stroužek česneku.

Rozhodně ale na to nespoléhejte. Neexistuje totiž žádná odborná studie, která by účinek vitaminu B proti klíšťatům jakkoliv věrohodně potvrdila.

Na světlé oblečení klíšťata nejdou

Barva oblečení opravdu nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete jej rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit i hladký materiál, po kterém klíště hůře šplhá. Do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, nejlépe dole zakončené gumou nebo nohavicemi zastrčenými do ponožek.

Klíště se musí nejprve udusit

Doby, kdy maminky nebo babičky zakáply přisáté klíště kapkou oleje, kouskem másla či sádla, jsou pryč. Ani mýtus o vytočení klíštěte proti nebo po směru hodinových ručiček není správný. Do kůže není zašroubované, ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Ani jeho rozdrcení není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hrozí infekce i nepatrnou rankou v kůži.

Jak tedy nejlépe klíště odstranit? Nejprve ho zakápněte dezinfekcí, poté ho uchopte pinzetou či speciálními kleštičkami a viklavými pohyby jej opatrně vytáhněte z kůže. Dejte pozor, abyste ho nepřetrhli. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí. O správném postupu odstranění klíštěte jsme blíže psali zde.

Zajímavosti o klíšťatech

• Klíšťata dokáží při sání krve zvětšit svůj objem více než 200x
• Dožívají se 4 až 6 let a za celý svůj život se krmí krví maximálně třikrát.
• Klíšťata se u nás vyskytují i v nadmořských výškách 1 100 metrů nad mořem.
• Infikovaná klíšťata jsou více odolná a tím pádem přežijí i v nepříznivých podmínkách.
• Klíště obecné se vyskytuje od Severního Irska až po západní oblasti Ruska a od Švédska až po severní Afriku.
• Mezi hostitele klíštěte obecného patří na 300 různých druhů zvířat.