Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

„Za posledních 35 let se nám daří zejména díky dobré léčbě, kterou pacienti dobře snáší, a změně životního stylu snižovat celkovou prevalenci hypertenze. Nyní však pozorujeme stagnaci nebo i vyšší výskyt u mladších pacientů, zejména pak u mužů. V generaci třicátníků trpí vysokým tlakem každý pátý. Největší nárůst pak pozorujeme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Podle něj u skupiny mužů mezi 25 a 65 lety v průměru klesla za posledních přibližně 35 let prevalence hypertenze o 1,8 %. U žen to naopak bylo celých 9 %. A zatímco u žen klesala ve všech věkových skupinách, u mužů jich ve skupině 55–65 let naopak o téměř 2 % přibylo. „I přes pozitivní trend by mohl být výsledek mnohem lepší. Češi se čím dál méně hýbou, příliš solí a stále častěji bojují s obezitou. Také bohužel pijí první ligu, což negativně ovlivňuje hodnoty tlaku. Tyto návyky se velmi obtížně mění, pravdou však zůstává, že vysoký krevní tlak je jedním z nejrizikovějších faktorů infarktu, cévních mozkových příhod nebo srdečního selhání – jehož výskyt v posledních letech strmě narůstá, počty hospitalizací jsou neuvěřitelné,“ dodává.

Podle odborníků je růst případů vysokého tlaku podmíněn i regionálně. „Výskyt onemocnění je zvýšený v oblastech s vyšším výskytem obezity,“ říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.

Za poslední tři dekády se také výrazně zlepšily možnosti léčby a počet léčených pacientů – u mužů vzrostl o 40 % (z 21 na 61 %), u žen pak bezmála o 26 % (z 39 na 65 %). Ne vždy to podle odborníků stačí. „Obecně je léčba třeba v situaci, kdy pacientovi dlouhodobě vyskočí krevní tlak nad 140/90 mm Hg a více. Léčba většinou funguje dobře s dobrou tolerancí. Potíž ovšem je, že ne každý léčbu dodržuje. Navíc řada pacientů svou hodnotu krevního tlaku dlouhodobě nesleduje a jsou i tací, kteří se chlubí, že 20 let nebyli na preventivní prohlídce,“ říká prof. Linhart.

Kromě dodržování léčby se tak kardiologové snaží své pacienty motivovat k prevenci, přestože, jak sami přiznávají, jsou ve složité pozici. „Nutíme naše pacienty brát léky na něco, co nebolí, a zároveň po nich chceme, aby změnili svůj životní styl. Na oplátku jim nabízíme, že se vlastně nestane nic. To nic nás ale ochrání od plných oddělení pacientů ležících v nemocnicích po infarktu, mozkové příhodě nebo se srdečním selháním, které mají přímou souvislost s vysokým tlakem,“ říká prof. Aleš Linhart.

Podle něj k dobrému tlaku nejvíce přispěje fyzická aktivita, omezení konzumace soli a také je třeba si uvědomit, že není normální pít každý den alkohol. Není naopak potřeba si zakazovat pití kávy, jelikož žádný výzkum neprokázal, že by významně ovlivňovala vysoký tlak. Dále čtěte: Rakovina prostaty si nevybírá: MUDr. Hora vysvětluje, kdy má smysl léčit a kdy je největší šance na přežití.

Zdroj: Autorský článek, Česká kardiologická společnosti, Česká společnost pro hypertenzi, MUDr. Jiří Widimský, MUDr. Aleš Linhart.