Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Jde o rozšířený názor, že každý člověk dostává do vínku určitou výbavu v podobě počtu neuronů. Podle toho jak s nimi hospodaří, je dříve nebo později opotřebuje, takže nakonec dojde k tomu, že začneme trpět ztrátou paměti, poruchami orientace, že přestáváme poznávat lidi kolem sebe. To je samozřejmě částečně pravda. Vědci ale zjistili, že to není pravda úplná.

Hipokampus

Hipokampus, který sídlí v samotném středu mozku, má na rozdíl od některých jiných částí našeho sídla myšlení tu vlastnost, že je schopen regenerace. Denně v něm za příznivých okolností může vzniknout až sedm set nových neuronů. Jak ty staré zanikají, nové přibývají. Jestliže se o svůj mozek dobře staráme, můžeme si tak zachovat značnou část schopností, které bychom jinak velmi postrádali. Hipokampus je totiž odpovědný za fungování krátkodobé paměti, za orientaci v prostoru a za stav naší nálady.

Co škodí, co pomáhá

Našemu mozku všeobecně škodí stres, nedostatek spánku, alkohol, nedostatek pohybu a špatná strava. Bohužel si tak můžeme každý den způsobit nenávratné škody v podobě tisíců odumřelých neuronů. Jestliže ale naopak budeme o svůj mozek pečovat, můžeme se nadít docela zajímavých výsledků. Pokud jde o denní režim, jsou doporučení jasná. Pravidelný a přiměřený spánek je balzámem pro vaše duševní schopnosti. Vyhněte se stresu a naučte se zvládat krizové situace s nadhledem.

Ve stravě můžeme doporučit zvýšenou konzumaci borůvek, kurkumy, kávy a omega 3 mastných kyselin. Hipokampus pozitivně reaguje na přiměřený a tedy spíše nižší příjem kalorií. Jeho fungování občerství půst. Hipokampus nemá rád cukr. Zajímavé je, že hipokampus stimuluje i žvýkání. Proto jednak dobře kousejte potravu, ale můžete využít i žvýkačky. Čím víc čelisti pracují, tím víc buněk v mozku vzniká. Žvýkání ostatně pomáhá i jinak, jak se můžete dočíst v článku zde.

Tréning mozku

Z toho, co bylo popsáno výše, vyplývá, že péčí o vznik nových neuronů v hipokampu máme částečně vyřešen problém s výrazným chátráním duševních schopností ke stáru. Dobře si uvědomujeme, že dlouhodobá paměť obvykle přetrvává, tu krátkodobou péčí o hipokampus výrazně posílíme.

Protože ale v jiných částech mozku úbytek neuronů pokračuje, je třeba, abychom dobře využívali potenciál, který nám byl svěřen. Znamená to zapojovat co největší počet neuronů do fungování při všech procesech. Základní požadavek je nezůstat pasivní, nestávat se pouhým konzumentem obsahu, ať už z televizního či rozhlasového vysílání, ale snažit se také o aktivní život i učení se novým věcem. Navrch mají ti, kdo se zajímají o dění kolem sebe, kdo se učí novým jazykům, kdo řeší různé kvízy, sudoku a další hry, které rozvíjejí mozkovou činnost. Existují dokonce tréningové programy na internetu, které se zaměřují na rozvoj krátkodobé paměti, postřehu, rychlosti, orientace v prostoru a dalších dovedností.

Přirozený úbytek neuronů v mnoha částech mozku se tak dá kompenzovat tréningem a zapojením těch zbývajících. Je známo, že ačkoliv mozek staršího člověka není schopen takového výkonu, jako mozek mladého studenta, přesto na základě zkušeností a nasbíraných schopností obvykle starší člověk dokáže zvládnout i mnohem komplexnější problémy.