Má vaše dítě problémy s řečí? S návštěvou logopeda neotálejte
Každé dítě by mezi třetím a šestým rokem mělo umět dobře mluvit. Pokud se objevují u dítěte nějaké problémy, například malá slovní zásoba, huhňavost, špatné vyslovování některých hlásek, je třeba už zvážit návštěvu pediatra a případě logopeda. Pokud si totiž dítě špatný návyk zafixuje, ve školním věku se to dá již obtížně napravovat.
První věty
První věty se u dětí objevují zhruba ve dvou letech. Za první větu se v tomto věku považuje i „Mama-tata-papa“. Dříve, než potomek sfoukne třetí svíčku na dortu, začíná klást oblíbené otázky: „Co to je?“, „Proč?“, používá některá přídavná jména a zájmena. Je už taky schopen vyslechnout patnáctiminutovou pohádku nebo příběh.
Dalšímu rozvoji řeči by měly být nápomocni zejména rodiče, a to vyprávěním říkadel, pohádek nebo zpíváním písniček. Konkrétně pohádky byste svým dětem měli číst už od narození. Kromě vývoje řeči jim tak pomáháte s rozvojem logického myšlení. Více o tomto tématu jsme psali zde. Od čtyř let už by samo mělo umět předříkat nějakou krátkou básničku či říkanku. Stejně jako zpívání je recitace důležitá kvůli citu pro rytmus, který by se dítě mělo naučit.
Kdy být ostražití
Ostražití bychom měli být, pokud dítě kolem třetího roku ještě nemluví. Zhruba ve čtyřech letech bychom měli vyhledat odbornou péči, pokud je řeč obsahově chudá, dítě se obtížně vyjadřuje, odpovídá jednoslovně nebo dvouslovnými větami, řeč je nesrozumitelná a gramaticky chybná, nevyslovuje celou řadu hlásek nebo hlásky tvoří deformovaně. A pokud se po pátém roce ještě nevytvoří další hlásky, jako je r, ř či dokonce l, neměli byste s návštěvou logopeda otálet.
Největší problém je patlavost
Nejčastější poruchou dětské řeči je patlavost. Ta by se měla řešit mezi čtvrtým až sedmým rokem. Patlavost se projevuje třemi způsoby. Dítě buď hlásku vynechává úplně nebo nahrazuje ji nesprávnou hláskou (brána - blána) nebo sice vyslovuje správnou hlásku, ale říká ji špatně, například ráčkuje.
Děti mívají často problémy se sykavkami, šlapou si na jazyk nebo šišlají, což pro ně bývá nejtěžší. Často se v takových případech bojí mluvit, protože vrstevníci se jim posmívají. Náprava patlavosti je zdlouhavá a vyžaduje každodenní práci s dítětem a návštěvy u odborníka, který pomůže dítěti správnou hlásku najít.
Cvičení by mělo probíhat několikrát denně, dítě by se nemělo přetěžovat a znechucovat hodinovými lekcemi, stačí krátké procvičení. A hlavně nezapomeňte dítě chválit za každé správně slovo, naopak jej nekárejte, pokud mu to nejde.
Co můžete sami odstranit
Některé poruchy lze odstranit poměrně snadno a rychle. Pokud začne dítě zadrhávat, neznamená to, že by se u něj musela objevit koktavost. Rodiče by měli s dítětem, které trpí koktavostí, mluvit pomalu a uvolněně. Měli by ho vést ke krátkým větám, před každou by se dítě mělo nadechnout.
Nejdůležitější je, aby dítě nezačalo mít z mluvení strach, je třeba ho proto vyzývat, aby popisovalo svoje dojmy a mluvilo o věcech kolem sebe. Nejpozději do dvou měsíců by zadrhávání mělo odeznít. Pokud se tak nestane, je třeba navštívit odborníka. Stejně tak, pokud se koktavost objeví i ve školním věku. Některé děti takto reagují na příliš velkou zátěž v první třídě. Vyskytuje se také po prožití nějakého traumatu.
Rizika zanedbání
Pokud nezačnete se správným nácvikem hlásek včas, hrozí nejenom to, že si je dítě zafixuje a během školy už na procvičování nebude tolik času, ale mohou se u něj objevit i další problémy, včetně těch psychických. Vadná výslovnost se může promítnout do psaní, znesnadňovat rozlišování hlásek.
Navíc si dítě s řečovou vadou může vyslechnout nelichotivé narážky od spolužáků. Dítě se pak začne stydět, přestane komunikovat, posmívání ho může zbytečně stresovat, a k problémům s učením máme našlápnuto.
