Nová nemoc na našem území. Máme se bát?
Západonilská horečka se poprvé diagnostikovala v Ugandě v roce 1937. Není tedy spojena s Egyptem, jak by se mohli někteří podle názvu domnívat. Dlouhou dobu se vyskytovala pouze v Africe, ale už v padesátých letech bylo zaznamenáno šíření nemoci do celého světa. Velké problémy s ní mají například v USA, kam se dostala patrně z Izraele. U nás byly potvrzené případy už v sedmdesátých letech. Další velké rozšíření nemoci nastalo v roce 1997 po povodních. Je tedy naprostý nesmysl spojovat její výskyt především se současnou migrací.
Jak se k nám dostává
Způsoby přenosu jsou různé. Původci jsou jednak infikováni ptáci, kteří létají zimovat do Afriky. Od nich se pak virus může prostřednictvím bodavého hmyzu šířit dál. Druhou cestou jsou lidé, kteří jedou do zahraničí na dovolenou. Často si totiž přivezou komára zabaleného v kufru. Ten zde pak může nemoc také šířit. A vzhledem k tomu, že počet lidí, kteří jezdí do jižních států na dovolenou, je značný, je i pravděpodobnost dovezení infikovaného komára vyšší než dříve. Přenos prostřednictvím migrujících osob je tedy nejméně pravděpodobnou variantou – už kvůli mizivému počtu migrantů, kteří se na našem území vyskytují.
Další možnosti přenosu
Nakazit se lze i jiným způsobem než prostřednictvím bodavého hmyzu. Jde ale vždy o přímý kontakt s krví a tělními tekutinami. Zejména pak o transplantace, krevní transfúze, kojení a pak je možný také přenos z matky na plod.
Projevy nemoci
Jde o virové onemocnění, které může v horším případě vyvolat zánět mozku. To je varianta, která je opravdu nebezpečná. Většina lidí se ale ani nenakazí. To se týká asi čtyř pětin všech lidí, kteří se dostanou s nemocí do kontaktu. Inkubační doba je tři až čtrnáct dní. U těch, u kterých se nemoc projeví, se objeví horečky, malátnost, bolesti svalů a další příznaky typické i pro jiná virová onemocnění. Může se objevit nevolnost a často také zarudnutí kůže. Ve většině případů zhruba po týdnu příznaky odezní a následuje asi deset dní rekonvalescence.
Problém nastane, pokud nemoc vyvolá encefalitidu. V takovém případě umí být onemocnění smrtelné. Úmrtnost na západonilskou horečku je asi 4–5 %. Nejohroženější jsou starší lidé a lidé s oslabenou imunitou.
Léčba a prevence
Teoreticky je možné očkování, ale zatím se neprovádí. Neexistuje žádná cílená léčba. Při projevech nemoci se podávají dle symptomů léky proti horečce, proti bolestem a léky posilující zejména dýchací orgány a další životní funkce.
Základní ochranou je proto používání různých způsobů, které mají šanci odehnat obtížné komáry. Pro jednotlivce připadají v úvahu repelenty, moskytiéry a vhodný oděv. O různých prostředcích, jak odehnat komáry, se můžete dozvědět v článku zde.
