Bankovky, kterými jsme platili v dobách minulých. Znáte příběh dívky z československé desetikoruny?

Podle odborníků byla naší nejkrásnější bankovkou stokoruna
📷
Dalších 12 fotografií v galerii
 Retro 
11. prosince 2018 10:15 / archiv
  87   17
Zatímco v současné době máme papírovou až stokorunu, ještě v 70. letech minulého století se u nás používaly papírové tříkoruny a pětikoruny. Když zmizely z oběhu, stále bylo možné do peněženky vkládat bankovky v poměrně pestrém hodnotovém výběru. Vzpomínáte si na ně?

Společné měly jedno. Každá z nich odrážela budovatelské snahy a úsilí každého občana, který si mohl bankovku v době socialismu vydělat. A tak na některé bankovce byli představitelé rolníků, na jiné zástupci průmyslu.

V rámci ideologie byli pečlivě vybíráni i figuranti, kteří sloužili jako model výtvarného zpracování. Nikdo z nich na tom nezbohatl, i když jejich tváře se staly v některých případech na dlouhá desetiletí důvěrně známé všem. 

Dívky z československé desetikoruny

Například dívky z československé papírové desetikoruny, Martu Cisárikovou a Margitu Hlaváčikovou, znal v Československu každý. Bankovkou s jejich tvářemi se totiž platilo celých 27 let, od roku 1961 až do roku 1988.

„Když nám bylo deset let, namalovala nás akademická malířka Mária Medvecká z Tvrdošína,“ svěřila se před časem jedna z nich deníku Právo, který je vypátral. Zavzpomínala, jak si je někdy dobírali rodiče, kteří se chlubili, že si za jejich fotku „zase někde něco koupili“. Než šel obraz pro návrh bankovky do tiskárny, muselo ho v Praze schválit tehdejší ministerstvo financí.

Příběh československé stokoruny 

Pamatujete si československou stokorunu s vyobrazenou ženou nesoucí snop obilí? Podle odborníků to byla naše nejkrásnější bankovka. Platila více než třicet let a skrývá v sobě zajímavé tajemství.

Kdo byla ta žena se staženými vlasy pod šátkem, s obilím v podpaží a za ní stojící hutník z roku 1961? I po nich se média pídila a po dvaapadesáti letech se ženu, která stála autorovi modelem, podařilo najít.

A jak že to tehdy celé bylo? Soutěž na tvorbu nové stokoruny byla vyhlášena v roce 1959 jako veřejná a anonymní. Mohl se do ní tedy přihlásit doslova každý. František Heřman, vítězný autor stokoruny, měl prý o tom, koho namaluje, hned jasno. Zobrazil svoji manželku Vlastu. V té době jí bylo 33 let.

Heřman byl důstojníkem generálního štábu v Táboře a stokorunu kreslil hlavně o víkendech. „Hodinu, dvě, někdy s přestávkami. Musela jsem se na to vymódit, vzít si šátek a pracovní kalhoty. A teď vám ale něco prozradím - já jsem místo snopu měla pod rukou nejdříve polštář. Snop jsme teprve sháněli a když se to povedlo, tak to musel manžel trošičku předělávat. Dostali jsme za to deset tisíc," prozradila Vlasta pro TN.cz. Hádáte se doma o peníze? Vytvořte si model hospodaření.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Po sotpách lidské tragédie. Osvětim a další smutná místa naší planety se těší mimořádné oblibě

Dům a zahrada

Pobíhají vám v koupelně rybenky? Zjistěte, jak se jich co nejdříve zbavit

Bydlení

Do garsonky se hodí rozkládací nábytek

Zavřít reklamu