Cítíte nenávist? Podle odborníků je to ve skutečnosti strach

Není nijak složité vyvolat v člověku pocity nenávisti
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Vztahy 
19. ledna 2019 17:10 / Shutterstock
  5   2
Pocity nenávisti, k lidem, které třeba vůbec neznáme, zažil v životě asi každý. Patří zřejmě k normálnímu duševnímu vývoji člověka a pokud jste psychicky zdraví dospělí lidé, vyrostli jste z nich stejně jako jste vyrostli z představy, že vy a vaše matka jste jedna osoba. Podle psychiatrů totiž nenávist, zejména pak xenofobní či rasistická, není ničím jiným než naším vlastním dětským strachem. Kdo v ní setrvává, ubližuje sám sobě a brání tak své osobnosti, aby plně dospěla.

Není prý nijak složité vyvolat v člověku pocity nenávisti. Stejně jako pocity strachu. To už dnes možná ví i český důchodce – terorista, který právě těmto iracionálním strachům podlehl a málem způsobil hromadné neštěstí na kolejích. Za to mu hrozí čtyřletý pobyt za mřížemi a psychiatrická léčba.

Jak daleko jsme ale my sami někdy od toho, abychom odsoudili, zaškatulkovali nebo dokonce napadli někoho, koho vůbec neznáme, jen na základě nějakých znaků a pod vlivem štvavých řečí, předsudků a stereotypního myšlení? Hlídáme sami sebe, když podobné toxické úvahy jako obviněný důchodce vedeme nahlas před našimi dětmi? Nebude nás jednou mrzet, až oni v domnění, že dělají něco prospěšného, spáchají trestný čin?

Holokaust nespadl z nebe, dlouho se chystal

Že od řečí a myšlenek k činům není tak daleko, vědí i ženy, které přežily holokaust. Podle jejich slov, které dnes po letech veřejně prezentují v rámci společné kampaně proti rostoucí nenávisti, nespadl holokaust z nebe a neobjevil se z ničeho nic. Připravoval se vlastně dlouho předem – štvavými články v novinách a řečmi některých politiků a veřejných činitelů, ale především netečností běžných lidí. Těch, kteří tyto noviny četli a politiky poslouchali, a neozvali se proti nim. Málokdo byl totiž schopen reflektovat, jak se jeho myšlení pod těmito vlivy postupně mění.

Podstata šíření nenávisti a strachu je stejná i dnes. Ti, kdo je šíří jako první, většinou sami xenofobní nejsou. Vědí ale, že zahrají-li na tuto strunu a podaří-li se jim strach v člověku vyvolat, bude pak mnohem snazší takovou osobu zmanipulovat směrem, který politik či vlivný člověk potřebuje. Strach v nás totiž často probouzí netušenou sílu. V hrůze před něčím – o to víc před něčím, co nevidíme, jsme schopni rychle a dlouho běžet. Naše svaly jsou v pohotovosti a zvládneme akci, na kterou jsme nijak netrénovali.

Ta druhá varianta, kterou nám nabízí nejstarší část našeho mozku ignorující často naši logiku, je útok. I při něm býváme pod vlivem strachu mnohem silnější, než bychom čekali. Pro ty, kdo nás takto negativně hecují, se stáváme zápasníky v ringu, býky před zápasem, potencionálními teroristy, jen nás vypustit. Zatímco oni negativní emoce jen předstírají, my jsme plni skutečného adrenalinu. Nebylo by pro nás ale lepší mít od strachu a nenávisti svobodu? Nenechat se jimi vláčet? Třeba až na lavici obžalovaných?

Jak nenávisti nepodlehnout?

Ten nejúčinnější způsob, jak se nenechat manipulovat pocity, které patří k těm nejstarším v naší výbavě, je v tom, nevystavovat se zbytečně nenávistnému nebo strašícímu působení a podnětům. Ten další - nerezignovat na vlastní logický úsudek a myšlení. Tato věc úzce souvisí s potřebou vědět víc, snažit se věcem, dějům, lidem a souvislostem kolem sebe porozumět, hledat si ověřené informace z důvěryhodných zdrojů. Tedy ne například na konspiračních webech.

Všeobecné vzdělání a znalost literatury, která tyto jevy popisuje už stovky let, také není od věci. Některé aktuální myšlenky najdeme dokonce už u Platóna. Ale když vezmete do ruky Karla Čapka, možná se budete divit, jak trefně popisuje podstatu doby, ve které žijete vy dnes. Shrnuto a zjednodušeno – prevencí proti manipulaci k čemukoli, tedy i ke strachu, který se tváří jako nenávist, je naše vlastní snaha nezůstat hloupý, nedospělý a nesvéprávný. Nedělat myšlenkové zkratky, ale nad každou věcí se zamyslet z několika úhlů. Nepodléhat stereotypům. Vždyť ani vy nejste rádi, když o vás někdo vynáší soud jen na základě toho, že jste, žena, muž, důchodce, blonďák, rozvedený nebo heterosexuál.

Každý z nás může být zařazen do nějaké skupiny, kterou se pak někdo jiný rozhodne napadat. Přitom každý jsme jedinečný a nechceme být jen částí stáda. Tak tu jedinečnost dopřejme i jiným.

Jak se liší rasismus od xenofobie?

Rasismus je založen na ideologii kladoucí důraz na fyzické odlišnosti, jako je barva pleti, obličejové rysy, tvar lebky a podobně. Rasisté věří, že podle těchto odlišností je možné definovat i chování a vlastnosti jednotlivých lidí. Tradičními vyznavači rasové ideologie byli v minulosti nacisté nebo příslušníci americké organizace Ku-klux-klan. Počty nevinných obětí této ideologie po celém světě se počítají v desítkách milionů.

Xenofobii definuje odborný slovník jako strach, odpor a nepřátelství ke všemu cizímu a neznámému. Tedy k těm, co se nějak odlišují od toho, na co jsme zvyklí. Nejen třeba barvou pleti, ale i jazykem, kulturou, náboženským vyznáním, zvyky nebo sexuální orientací. Dalo by se zjednodušeně říct, že rasismus je jednou z variant xenofobie.

📷
4
fotografie
Jitka Holoubková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Zažijte Ameriku úplně jinak. Navštivte neokoukanou zemi s čarokrásnou a divokou přírodou

Dům a zahrada

Užitečné tipy, jak využít použité čajové sáčky v domácnosti

Bydlení

Barva ložního povlečení může ovlivnit víc, než si možná myslíte

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu