Postní období před Velikonocemi. Černá, Pražná, Kýchavá nebo Smrtná neděle. Znáte jejich význam?

Kočičky se světily, aby chránily domov i úrodu
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Ostatní 
12. března 2019 06:12 / Depositphotos
  12   0
Právě se nacházíme v čase předvelikonočního půstu, který má trvat 40 dnů. Letos začal ve středu, 6. března, takzvanou Popeleční středou. Máte pocit, že jsou pro vás takové dny „španělskou vesnicí“? Zkusíme si tedy do nich vnést trochu světla.

Postní neděle proběhla o tomto víkendu. Jak napovídá její název, představuje omezování v jídle, ale i ve společenském životě. Naši předci v té době zakazovali svatby, zábavy i zpěv. Jde o období naplněné pohanskými zvyky a křesťanskými tradicemi, někdy spojené s magickými rituály, které měly za úkol vzkříšení zimní přírody do jara.

První neděli se říkalo též „černá“. Proč?

Název vznikl proto, že v době půstu ženy odkládaly pestré součásti oděvu a oblékaly se do černého nebo tmavého oblečení. K tomu si na hlavu vázaly černé šátky. I přesto byly kraje, kde se tato neděle nazývala taky jako „pytlová“, jinde se jí říkalo „pučálka“ – podle pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu, který byl tradičním jídlem právě v tuto neděli.

Ve středních Čechách se jí říkalo dokonce „liščí“. Dostala své jméno podle zvyku hospodyní péct tajně v noci z pšeničného kynutého těsta pod vodou preclíky sypané solí a mákem. Preclíky sloužily jako pamlsky pro děti, navlékaly se na vrbové proutky, které se svázaly červenou mašlí a poté zavěsily venku na stromy. Dětem se pak říkalo, že je tam nadělila liška. Mimochodem -  tohle zvířátko bylo považováno za symbol dostatku.

Druhá neděle – „pražná“

Název tento den získal podle tradičního jídla zvaného pražma. To je staroslovanský pokrm z praženého nedozrálého obilí. Někde se ale této neděli říkalo „sazometná“. Zkrátka proto, že očistný den představoval v rámci pořádku i vymetání komínů.

Kýchavá neděle

Pokud by měl současný člověk věřit tradicím, pak by si asi měl přát, aby na tuhle neděli dostal rýmu. Pověra totiž tvrdila, že bude žít tolik let, kolikrát v tomto dnu kýchne. Ve východních Čechách byli skromnější, tam stačilo kýchnout během dne třikrát, aby měl jedinec záruku, že bude zdravý po celý rok.

Původ tohoto zvyku pochází z období morové epidemie. Dnes už se příliš neví, že první projevy nákazy byly spojeny právě s kýcháním. Proto se při něm začalo přát ono známé: Pozdrav Pán Bůh.

Čtvrtá neděle byla nazývána „družebná“

Byl to den, kdy se trochu mohl porušit přísný půst. Mládeži bylo povoleno se sejít a poveselit na návsi nebo v některém stavení, kde byla svobodná dívka nebo mládenec. Pro takovou příležitost se dokonce pekly speciální kulaté koláče s několikerým plněním. Říkalo se jim družbance.

Smrtná neděle

Váže se k ní starý zvyk s vynášením Smrti (Moreny, Mařeny nebo Mořeny). To je figura vytvořená ze slámy a hadrů - ideálně z režné košile a sukně, s pomalovaným obličejem a náhrdelníkem z vyfouknutých nebarvených vajec. Bývá na tyči a za zpěvu mládeže končí buď hozená do vody nebo spálením.

Jedná se vlastně o vyhánění zimy. Někde se k tomu praktikovaly i návštěvy příbuzných. Je to také neděle, při které se zapalovaly kříže. Ty byly ve 3. a 4. století s postavou umírajícího Ježíše a bohatě zdobené. Přesto se kvůli vážnosti období kříže zahalovaly, což je možné pozorovat na některých místech dodnes.

Květná neděle – je šestou postní nedělí

Je připomínkou vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Tam rostly almy, zatímco u nás to byly kočičky. Právě ty se v tomto dni světily. Svěceným kočičkám se přisuzovala kouzelná moc – ta spočívala v ochraně před pohromami, nemocemi i zlými kouzly. Zastrkovaly se proto za rámy svatých obrazů nebo na domácí kříže ve světnicích, případně na okraj pole, aby dalo dobrou úrodu. Někde se jimi i vytíraly symbolicky oči, aby nebolely.

Pověrou pro tento den bylo to, že se nemělo péct, aby se „nezapekl květ“. Pro předky by to znamenalo, že nebudou rodit ovocné stromy.

V této neděli se konalo též procesí, což byla příležitost obléci si nejlepší šaty, případně úplně nové.

Pro úplnost dodejme, že poslední týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový. Zahrnuje v sobě Modré pondělí, Žluté úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. (Čtěte také: Jsem z toho jelen nebo dělám někomu křena? Česká rčení mají zajímavý původ).

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Tip na toskánský eurovíkend. Starobylá Siena nabízí bohatou historii i výborné jídlo

Dům a zahrada

Nechcete vyhazovat staré knihy? Vytvořte si z nich krásné věci

Bydlení

Provoňte vaši toaletu. Levně a bez chemie

Zavřít reklamu