I z jedlých hub se mohou stát rázem jedovaté. Čemu se vyhnout při sběru a skladování?
Pokud například uskladníte houby do igelitové tašky či pytlíku, může se už do 2 hodin jedlá houba proměnit v jedovatou. Nebo stačí navštívit zamořenou oblast s olověnými houbami, kterou v České republice také najdete.
Proč se jedlá houba promění v jedovatou?
1) Sběr a skladování hub
Při houbaření nejde jen o to, jaké houby do košíku hodíte. Záleží i na tom, aby se vám houby nezkazily. Proto je důležité, do čeho houby dáváte už při jejich samotném sběru a posléze, kde je uskladníte. Když určitá pravidla skladování porušíte, budete mít doma „jedlé jedovaté“ houby.
Proč jsou igelitový pytlík a taška nevhodné pro sbírání hub? Důvod je jednoduchý. Pokud se totiž houby zapaří, může se už do dvou hodin jedlá houba proměnit v houbu jedovatou. Když pak houby zůstanou v igelitu třeba den, dva, tak už je houba prudce až smrtelně jedovatá. Vy se pak snadno i z původně jedlých hub otrávíte. Otravu způsobí jed produkovaný mikroorganismy a plísněmi namnoženými ve špatně skladovaných houbách a houbovitých pokrmech. Princip zapaření je podobný jako u otravy ze zkaženého masa.
Kam houby správně ukládat?
Na správném uskladnění hub rozhodně záleží. Nedopusťte, aby se houby zapařily či zkazily. Není nad to, vzít si na houbaření starý dobrý proutěný košík, ve kterém houby dostatečně větrají a ani se nemačkají. To je nejlepší varianta. Popřípadě můžete zvolit vzdušnou plátěnou tašku. Každopádně pokud u sebe máte jen igelitku, určitě na sbírání hub zapomeňte.
2) Houby ve špatné lokalitě
Další možností, jak se otrávit „nejedovatými houbami“, je sběr hub na špatném místě. I jedlé houby totiž do sebe mohou vstřebat nějakou jedovatou látku z okolí. Nedoporučuje se sběr hub na skládkách či v okolí, kde v blízkosti jezdí hodně automobilů. Stoprocentně se pak vyhněte sběru a natož konzumaci hub z oblastí, které jsou zamořeny například těžkými kovy či radioaktivním spadem. A říkáte si, že žádné takové nebezpečné zamořené místo v České republice není? Pak se mýlíte.
Kde najdete v ČR houby s příměsí olova?
Například v okolí příbramské Kovohuti není doporučeno ani sbírání, ani požití zdejších hub. Houby v této oblasti prý obsahují vysoké množství olova, kadmia, zinku a stříbra. Největším původcem olova jsou právě kovohutě. Ze zamořené půdy z těžby a zpracování olovnato-stříbrných rud totiž přecházejí kovy i do hub. Olovo v půdě zůstává velmi dlouho a nejvíce olova tam prý obsahují právě hřiby. Ke Kovohuti na Příbramsku se tedy raději na sběr hub nevydávejte.
Příznaky otravy houbami
Otrava z hub se projevuje hlavně žaludečními a střevními problémy, někdy i jako otrava organismu. Může mít hladký, ale i vážný průběh. Záleží na mnoha faktorech. U dětí a starých lidí ale může otrava končit i smrtí. První příznaky lehké otravy i smrtelné otravy jsou zvracení, průjem a bolesti břicha. (Dále čtěte: Kdy je nejlepší vyrazit na houby a proč).