Proč lidé křičí? Může za to nejméně šest různých emocí

Lidé často křičí ze vzteku
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Ostatní 
19. dubna 2021 15:47 / Depositphotos
  0   0
Fanoušci křičeli, kdykoliv Elvis Presley rozhoupal své boky. V polovině 60. let, kdy se Beatlemania stala kulturním fenoménem, ​​křičeli nadšení fanoušci z plných plic, kdykoliv se The Beatles odvážili vystoupit na veřejnosti. Zkrátka a dobře, lidé křičí často a při různých příležitostech.

Psychologové se rozhodli prozkoumat, z jakých popudů vlastně lidé křičí. A ve svém výzkumu identifikovali přinejmenším šest různých emocí, kvůli kterým křičíme.

Výkřiky potěšení a radosti jsou vlastní pouze lidem

"Místo toho, aby křik měl jednotnou akustickou a komunikační povahu související s hrozbou a poplašnou signalizací založenou na strachu, našli jsme u lidí několik charakteristických kategorií křiku, přesněji alarmující, ne-alarmující a dokonce pozitivní povahy,“ vysvětlují autoři studie.

„Lidé stejně jako ostatní druhy křičí, aby signalizovali nebezpečí, ale zdá se, že jen lidé křičí, aby signalizovali také pozitivní emoce, jako je extrémní radost a potěšení,“ uvedla autorka studie Sascha Frühholz. "Zdá se, že signalizace a vnímání těchto pozitivních emocí ve výkřicích dokonce dosáhla u lidí převahy nad křikem z nebezpečí. Tato změna priority zřejmě vychází ze sociálních kontextů mezi lidmi.“

Máme tři výstražné a tři nevýstražné výkřiky

Vědci identifikovali jednotlivé emoce, které stojí za lidským křikem, a ty rozdělili do dvou rovnoměrných skupin. Takže kdy vlastně křičíme?

První motivací ke křiku je hněv nebo-li vztek. Dále samozřejmě strach a jako třetí výstražný křik vědci popsali bolest. Naopak mezi pozitivní výkřiky patří extrémní radost a intenzivní potěšení a posledním je smutek, který ovšem vědci neřadí mezi výstražný křik.

Proč nevýstražné výkřiky vyvolávají robustnější odezvu mozku

Proč tyto výkřiky zahrnují větší neurokognitivní efektivitu zpracování než poplašné, tedy výstražné výkřiky? Vědci spekulují, že lidé mají tendenci reagovat rychleji, přesněji a s vyšší neurální citlivostí na pozitivní křik, protože tyto výkřiky se zdají mít vyšší význam v lidských sociobiologických interakcích.

Nejnovější výzkum naznačuje, že komunikační povaha volání lidského křiku je rozmanitější, než se dříve předpokládalo. Zejména pozitivní nevýstražné výkřiky používané k vyjádření intenzivního potěšení nebo extrémní radosti se zdají být v lidském mozku vnímány a zpracovávány efektivněji než alarmující "SOS“ výkřiky.

"Výsledky naší studie jsou překvapivé v tom smyslu, že vědci obvykle předpokládají, že kognitivní systém primátů a lidí bude speciálně vyladěn tak, aby detekoval signály nebezpečí a ohrožení,“ uzavírá Frühholz. "Dlouho se to mělo považovat za hlavní účel komunikační signalizace ve výkřiku. I když se to zdá být pravdivé pro komunikaci  křikem u primátů a jiných živočišných druhů, zdá se, že komunikace křikem se do značné míry u lidí diverzifikovala, což představuje významný evoluční krok.“ Dále čtěte: Síla pozitivního myšlení aneb jak naše myšlenky ovlivňují naše pocity i jednání.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Dovolenkové ráje se otevírají. Kde vás přivítají s otevřenou náručí a kde vás čekají problémy

Dům a zahrada

Pokud si chcete pořídit štěňátko, nejprve si promyslete důležité faktory

Bydlení

Pokojové rostliny, které vám pomohou zajistit klidný a kvalitní spánek

Zavřít reklamu