Probouzíte se kolem třetí ráno s negativními myšlenkami? Proč to tak je a co se s tím dá dělat
Podle psychologa Grega Murraye z Swinburne University of Technology existuje výzkum, který tento opakující se stav jasně vysvětluje. Murray vysvětluje, že v normálním nočním spánku naše neurobiologie dosáhne bodu obratu kolem 3. nebo 4. hodiny ráno. Základní tělesná teplota začíná stoupat, spánek není už tak hluboký, sekrece melatoninu (spánkový hormon) dosáhla svého vrcholu a hladiny kortizolu (stresového hormonu) se zvyšují, jak se tělo připravuje na nový den.
Zjednodušeně jde o to, že se každou noc mnohokrát probouzíme a lehký spánek je častější právě ve druhé polovině noci. Když spíme dobře a tvrdě, o těchto probuzeních jednoduše ani nevíme. Když ale přidáte stres, je velká šance, že se probuzení stane plně sebeuvědomujícím stavem.
A pak ještě hrají svoji roli obavy z probuzení a ty mohou způsobit, že prostě přepneme do úzkostného bdění a pak se skutečně zas a znova probudíme ve tři., A v neposlední řadě existuje také silné spojení mezi spánkem a depresí, takže je důležité mluvit se svým lékařem, pokud máte pravidelné zkušenosti s probouzením se v brzkých ranních hodinách.
Katastrofizace v časných ranních hodinách
Proč se to tedy děje? Protože uprostřed noci jsme sami ve tmě se svými myšlenkami. Mysl má tedy částečně pravdu, když dospěje k závěru, že problémy, které generuje, jsou neřešitelné. "Ve 3 hodiny ráno bude většina problémů doslova obrovských," říká Murray. Jakmile ale ráno vstaneme, zapneme si televizi nebo rádio, snídáme, oblékáme se do práce a najednou jsou všechny ty noční katastrofy pryč. Děje se tak proto, že naše mysl ve 3 hodiny ráno nehledá řešení. Můžeme si myslet, že řešíme problémy mentálním zpracováním problémů, když se v noci vzbudíme, ale ve skutečnosti to není řešení problémů; je to jen zlé dvojče, tedy jsou to starosti. A starost znamená identifikovat problém, přemítat o nejhorším možném výsledku a opomíjet řešení, která bychom aplikovali, kdyby skutečně došlo na to, co nám za hrůzy běží v noci hlavou.
Co se s tím dá dělat?
Všimli jste si, že myšlenky ve 3 hodiny ráno jsou velmi sebestředné? V tiché tmě je snadné nevědomky sklouznout do stavu extrémní egocentricity. Můžeme si něco vyčítat, můžeme se z něčeho obviňovat, můžeme se cítit ublíženě. Když na to ale půjdeme jinak, můžeme celkem snadno přestat vytvářet tyto noční katastrofické scénáře a neopodstatněné obavy.
Buddhismus má na to pěknou poučku: já je fikce a tato fikce je zdrojem veškerého utrpení. Mnozí z nás nyní praktikují buddhismus, aby zvládali stres. Když se vzbudíte ve tři ráno a do hlavy vám hned naskočí samá negativa, soustřeďte se na své smysly, konkrétně na zvuk svého dechu. Když si všimete vznikajících špatných myšlenek, obraťte svou pozornost zpět na zvuk vlastního dýchání. Někdy tato meditace funguje, někdy ne.
Pokud se nepodaří ani po 15 nebo 20 minutách špatné myšlenky zahnat, pak Murray radí raději vstát, rozsvítit si tlumené světlo a číst. Může se to zdát jako obyčejná rada, ale tato činnost nás ve 3 hodiny ráno může vytrhnout z neproduktivního myšlení.
A poslední rada. Je důležité přesvědčit se během dne, že se chcete vyhnout katastrofickému myšlení. Probuzení a starosti ve 3 hodiny ráno jsou velmi srozumitelné a velmi lidské. Ale podle Murraye není vůbec dobré si na tento negativní stav zvyknout a nechat se jím ovládnout. Je totiž známkou přinejmenším doutnajícího vážného psychického problému. Dále čtěte: Vyzkoušejte jednoduchou metodu k zastavení negativních myšlenek. Budete se rozhodně cítit lépe.
Zdroj: Science Alert.
