První máj lásky čas je za dveřmi!
První květnový den je tradičně chápán jako svátek lásky a lidových oslav jara a plodnosti. Temné síly poslední dubnové noci byly zapuzeny a vše bylo očištěno. Na návsích se právě jako symboly plodnosti, ale i na ochranu proti zlým silám vztyčovaly vyzdobené májky a kolem nich se tančilo a slavilo. Tímto dnem ale také začal měsíc, kdy naši předci nedoporučovali pořádat svatby. Proč a jaké další zvyky jsou s májovými slavnostmi spojeny?
Na mnoha místech se stále ještě dodržuje tradice stavění májek. Ta žena, která ji před svými okny bude mít postavenou, si může být svým ctitelem jistá. Pravda je, že tento zvyk ožívá už jen na vesnicích. Před panelákem nebo činžovním domem by to asi opravdu nebylo úplně možné.
Mladíci staví májky
S 1. májem v Česku je dodnes nerozlučně spjato vztyčování májek. V předvečer dne se mladíci ze vsi vypraví do lesa a vyberou krásný vzrostlý strom (jedličku, smrček či borovičku), který do druhého dne promění v májku. Osekají z něj větve, oloupou kůru a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Pak májku vztyčí a celou noc ji hlídají, protože „nepřátelé“ z vedlejší vesnice touží jejich májku podříznout a ukrást. A to by byla pořádná ostuda. Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky – vyzdobené břízky – před domy svých dívek.
Polibek pod rozkvetlou třešní
K tomuto dni se taktéž vztahuje nám dobře známá lidová moudrost: Dívka na prvního máje nepolíbená, do roka uschne. Z toho vznikla tradice, že by každá dívka měla být políbená pod rozkvetlou třešní nebo břízou.
Paradoxní je, že ačkoli je květen považován za měsíc lásky a právě jeho první den se slaví polibky, na svatby bývá chudý. K májovým svatbám se totiž váže pověra, která praví: "Na svatbu v máji do roka máry". Tato pověra vycházela z předpokladů našich předků, že po svatbě žena téměř okamžitě otěhotní, což by znamenalo, že by porod vycházel na měsíc únor a hrozilo by, že v kruté zimě nepřežije matka ani dítě. Lékařská pomoc u chudých lidí v té době nebyla po ruce a i zásoby jídla se ztenčovaly ...
Majáles
Oslavy jara a lásky, které se nesly v duchu studentské veselice se u nás objevily v 19. století. Tato tradice byla poprvé pozastavena v období 2. světové války, opět obnovena byla až v 60. letech a poté opět zakázána po roce 1968. Poslední Majáles, kterého se zúčastnily desetitisíce lidí, se v Praze konal v roce 1990. Tehdy tu vystoupil americký básník Allen Ginsberg poukazující na špatný stav životního prostředí na Zemi. Nicméně každoročně se konají menší akce jak v Praze, tak v dalších často univerzitních městech.