Vztah k penězům a finanční gramotnosti budujte u dítěte už od pěti let
Stále více lidí se zcela zbytečně zadlužuje kvůli tomu, že neumí hospodařit s penězi. Této zodpovědnosti je potřeba naučit se již v raném věku. Existuje pár jednoduchých věcí, které můžete u vašich dětí zavést a pomoci tím jejich procesu učení se finanční gramotnosti.
Kapesné již ve školce
První kapesné můžete dítěti začít dávat již od jeho pěti let. Nemusí jít o nijak markantní částku, bohatě stačí i pět či deset korun týdně. Děti v tomto věku už poměrně dobře umí napočítat do deseti, takže jim někdy dejte dvě pětikoruny, jindy desetikorunu či jinak namíchané mince tak, aby celková částka vždy představovala deset korun. Tímto je vlastně učíte již první fázi finanční gramotnosti. Dítě si tak může zkontrolovat, zda je částka v pořádku, a případně si může něco za ušetřené koruny i koupit.
Kup si, co chceš
Nezasahujte nijak zásadně do rozhodnutí dítěte, co si za ušetřené peníze chce koupit. I když s tím nebudete souhlasit, řekněte mu jenom váš názor v klidu a bez emocí, ale víc nic. Dítě totiž potřebuje získat zkušenosti a občas se i "spálit" nepodařenou koupí. Protože, jak se říká, chybami se člověk učí.
Co je nákupní syndrom
Pozor, jde o velmi nebezpečnou věc, která už nejednoho člověka vtáhla do dluhových pastí. Jde doslova o posledlost nakupováním stále nových věcí bez ohledu na to, zda je daný člověk potřebuje či nikoliv. Takže pokud chce dítě nějakou hračku, na niž nemá dostatek našetřeno a momentálně nemá ani narozeniny, rozhodně mu ji nedoplácejte. Právě to je ten moment, kdy u něj začnete nevědomky vytvářet nákupní syndrom. Dítě skutečně nepotřebuje mít vše, co vidí. V drtivé většině to jsou věci, které jej stejně za pár dnů či týdnů přestanou bavit.
První samostatný nákup
Zcela poprvé na nákup může jít dítě samo kolem deseti let. V té době si již dokáže snadno spočítat, co kolik stojí, i to, zda na to má dostatek peněz či jestli mu pokladní vrátila dobře. Tímto krokem se u dítěte buduje povědomí o tom, že jsou tzv. nutné výdaje. S dítětem už můžete hovořit o tom, jaké má rodina nutné výdaje, kolik na ně potřebuje mít peněz i jaké jsou rezervy rodiny. V patnácti letech už se nebojte promluvit si o systému půjček i jejich rizicích. Více na toto téma jsme psali zde.
