Kdo by měl při bouřce raději zůstat doma, aby se vyhnul zdravotním problémům?
Opakovaně byl tento jev pozorován ve velkých městech zejména v Evropě, ale i třeba v Austrálii. Jeden z prvních záznamů pochází z Velké Británie z roku 1983 z Birminghamu, jiný z roku 1994 z Londýna. Další se objevily roku 1992 v australském Melbourne, 1997 ve Waga Waga a roku 2004 bylo totéž zaznamenáno v italské Neapoli.
Souvislost mezi bouřkou a astmatem
Na počátku bouřky jsou pylová zrna turbulentním prouděním ve zvýšené míře uvolňována z kvetoucích rostlin a vzdušnými proudy se dostávají do atmosféry a následně se pozvolna snášejí k zemi. Následkem větší vzdušné vlhkosti a osmotického šoku pylová zrna praskají a do okolí z nich uniká obrovské množství alergenů, které se pak snadno dostanou rovnou do průdušek. Tam potom spouštějí astmatický záchvat.
Problém nejen u astmatiků
Astmatický záchvat může během bouřky vzniknout i u lidí trpících pouze alergickou rýmou, kteří dosud astmatem nikdy netrpěli. Nástup astmatu je příznačný na počátku bouřky, kdy dochází k náhlému velkému vzestupu koncentrace pylových alergenů v ovzduší. Tyto extrémní jevy ale nejsou, naštěstí pro alergiky, příliš časté.
Jak škodí auta?
Epidemie astmatu jsou popisovány vždy v situacích, kdy pylová zrna dosahují v ovzduší historicky nejvyšších koncentrací v průběhu několika let, a kupodivu nesouvisí vůbec s koncentrací průmyslových a automobilových exhalací v ovzduší. Nicméně epizody bouřkového astmatu byly vždy pozorovány ve velkých městech. Znečištěné ovzduší tu dlouhodobě dráždí a poškozuje obyvatelům sliznice dýchacího ústrojí, které jsou potom náchylnější k jakýmkoli dalším škodlivým vlivům.
Ohrožení pro nerozpoznané astmatiky
Před záchvatem jsou chráněni pacienti, kteří na počátku bouřky zůstávají doma za zavřenými okny a vyhnou se tak zvýšené koncentraci pylových alergenů v ovzduší. Nejvíce jsou ohroženi pacienti, kteří neužívají pravidelnou antiastmatickou léčbu, tedy dosud nepoznaní a neléčení astmatici nebo pacienti s alergickou rýmou, kteří zatím projevy astmatu nikdy neměli. U nich probíhají reakce nejbouřlivěji.
Kromě sledování koncentrace pylů v ovzduší se bohužel bouřkové astma nedá nijak předpovědět. Při extrémně vysokých koncentracích pylu by proto během bouřky neměli pyloví alergici, ať už mají diagnostikováno astma, nebo ne, vůbec vycházet ven. (Dále čtěte: Pylové alergie trápí stále více lidí. Bojovat s nimi lze i pomocí méně známých metod).
