Indický ženšen výborně posílí imunitu a sníží cukr v krvi i cholesterol. Pěstovat ho lze doma
Léčivé účinky ašvagandy znali už v Mezopotámii a lidé tehdy bylinu užívali nejčastěji jako afrodiziakum. Nicméně rostlina dokáže víc než jen vzbudit vášeň. Doslova povzbudí celý organismus, má i zklidňující a antidepresivní účinky, posiluje imunitní systém, snižuje množství cholesterolu a cukru v krvi a dokáže pomoci také lidem s rakovinou. Rovněž působí protizánětlivě a pomáhá při obtížích trávicího ústrojí. Do Evropy se indický ženšen dostal přibližně v 17. století.
Ašvaganda obsahuje aminokyseliny, což jsou stavební kameny bílkovin a mají klíčový vliv na náš organismus. Pozitivně působí na správný růst kostí, tvorbu svalů i funkci orgánů. Dále obsahuje antioxidanty, které pročišťují naše tělo, vitamin C, který je nepostradatelný pro náš imunitní systém a podporuje jeho správnou funkci, a minerály. Z alkaloidů můžeme jmenovat somniferin, tropin, pseudotropin a withanin. Protizánětlivými účinky se pak může pyšnit alkaloid withaferin. Ten řadíme do skupiny zvané withanolides, která obsahuje další významné alkaloidy, které mají zklidňující účinky a zároveň příznivě působí na naši obranyschopnost.
Bylina na všechno, i rakovinu
Indický ženšen zvyšuje odolnost vůči stresu. Má omlazující účinky na celý organismus. Stimuluje prokrvení pánevní oblasti, proto se mu přezdívá “zelená viagra”. Je výborným pomocníkem v období chřipek, protože má silné protizánětlivé a antibakteriální účinky. Pomůže také při problémech s nespavostí. Studentům pomáhá zlepšovat paměť a soustředění. Má antivirové účinky a během chemoterapie zvyšuje tvorbu bílých krvinek a u některých druhů rakoviny zamezuje vzniku dalších nádorových buněk.
Účinky ašvagandy
- afrodiziakum
- podpora plodnosti
- proti stresu a špatné náladě
- usnadňuje usínání
- zlepšuje kvalitu spánku
- zklidňuje mysl
- snižuje krevní tlak
- harmonizuje hladinu krevního cukru
- snižuje cholesterol v krvi
- utišuje záněty
- stimuluje aktivitu kostní dřeně
- zvyšuje obranyschopnost organismu
- rekonvalescence po nemocích
- zlepšuje soustředění a paměť
- zvyšuje vitalitu
- pročišťuje tělo a zbavuje jej toxinů a volných radikálů
- zlepšuje fyzickou i psychickou kondici
- u starších lidí přispívá k zpomalení známek stárnutí
- podporuje správnou funkci jater
- zpomaluje degeneraci mozkových buněk
Vypěstujte si léčivku sami
Pokud chcete mít ašvagandu stále po ruce, jednoduše si ji vypěstujte. Semínka zasaďte ideálně v květnu do květináče a dejte na slunečné místo. Kvůli velikosti semínek je lepší vysévat pouze na povrch a jemně zatlačit. Semínka také můžete lehce přikrýt fólií. Přes léto lze dát rostlinu i ven na přímé sluníčko, ale maximálně do konce srpna. Na podzim ji dejte zpět domů, protože není mrazuvzdorná. Ke svému růstu potřebuje obyčejnou zeminu a pravidelnou zálivku. Zvláště během prvních měsíců dohlížejte na to, aby byla půda neustále vlhká. Rostlinku také můžete přesadit ven na zahradu a na podzim pak celou rostlinu sklidit. Nejčastěji se užívá v usušeném stavu.
Indický ženšen dorůstá do výšky 1-1,5 metru a má plody podobné mochyni, které mají uvnitř červenou bobuli. Její růst lze omezit zaštipováním. Z rostliny se využívá hlavně její sušený a rozdrcený kořen, ale i listy. Lze z nich připravovat odvar nebo je přidávat např. do salátů nebo pomazánek. K rychlejšímu hojení ran pomáhá obklad z listů nebo kořene. Užívat by se mělo maximálně 3-5 g drogy denně.
Na co si dát pozor
Přesto, že má vitánie snodárná celou řadu léčvých účinků, není to bylina pro každého. Užívat by ji neměly těhotné a kojící ženy ani lidé s autoimunitním onemocněním. Vhodná není ani pro děti, osoby trpící nízkým tlakem a hyperfunkcí štítné žlázy. Neužívejte rostlinu v kombinaci se sedativy, protože by mohla zvýšit jejich účinek. O léčivých účincích jalovce jsme psali zde.