Pláčete při krájení cibule? Stačí pár triků a slzy jsou minulostí
Krájení cibule, jak všichni vědí, ale není nic příjemného. Většina lidí u loupání a krájení pociťuje pálení v očích a tečou jim slzy.
Proč nás vlastně pálí oči?
Za vše můžou sirné plynné složky, které jsou velice těkavé a snadno se šíří prostorem. Při krájení se totiž z cibule uvolňuje dráždivá slzotvorná látka, propathial S-oxid, který vzniká enzymatickým rozkladem čehosi s ještě složitějším názvem. Tato látka pak ve styku s vodou (například s vlhkostí v oku) hydrolyzuje na propanol, kyselinu sírovou a sirovodík.
Jak se účinně bránit?
Existuje přece jen pár triků, jak se nepříjemnostem při loupáním cibule bránit.
- Použijte brýle. Věřte, nevěřte, ale jakékoliv brýle alespoň trochu zmírní působení cibulových silic. Potápěčské brýle mají ještě jednu výhodu, chrání i nos.
- Zapalte svíčku. Plamen sníží proudění vzduchu, čímž se cibulové aroma nedostane do nosu. Budete se divit, ale skutečně tento trik funguje.
- Dejte cibuli a nůž před krájením na mrazák. Třením vzniká teplo, čímž se silice snadněji dostávají do vzduchu. Chladná surovina i pracovní nástroj šíření částečně zabrání.
- Loupejte cibuli pod tekoucí vodou. Ta zabrání, aby aroma doputovalo až k vašemu nosu či očím. Před krájením jí opláchněte studenou vodou. Výsledek je opravdu překvapující.
- Při krájení žvýkejte kousek chleba. Nejde o žádný chemický zázrak, ale spíše se věnujete usilovnému kousání a tolik nevnímáte utrpení v podobě pokrájené cibule.
- Namočte prkénko do octa, enzymy se budou neutralizovat.
Jak cibuli krájí profesionálové?
Z vědeckého hlediska je prý nejúčinnější používat co nejostřejší a největší nůž. Rozhodně ne malý a tupý nožík, který nám sice dobře pasuje do ruky, ale při krájení cibule dobrou službu neudělá. Cílem totiž je, poškodit při krájení co nejméně cibulových buněk, ze kterých tím pádem uniká méně nepříjemných silic.
Měli bychom se naučit krájet tak, aby nám cibule držela co nejdéle vcelku, a my zabránili šíření aromatických látek vzduchem. Cibuli po oloupání rozpůlíme, půlku obrátíme rovnou plochou dolů, nakrojíme na několika místech po směru růstu tak, aby nám stále držela pohromadě. Poté plátky překrojíme podle toho, jak velké kousky potřebujeme. Takto krájí profesionální kuchaři. Výsledkem je minimum slz a stejnoměrné kostičky.