Zvracení a teploty mohou znamenat větší problém, než si myslíte
Projevy nemoci
Akutní zánět slepého střeva se rozvíjí velmi rychle. Příznaky mohou být proměnlivé, ale obvykle se dostaví zvracení, zácpa, nadýmání, nechutenství, citlivost břicha a teplota. Bolest začíná většinou poblíž pupku, ale pak se stěhuje k pravé straně podbřišku. Nejčastějším místem největší bolesti je bod, který je na spojnici pupku a výběžku pánevní kosti, zhruba ve dvou třetinách od pupku. Protože je apendix uložen u každého trochu jinak, není místo zcela bezpečně jasné.
Nemocný cítí bolest při pohybu, při kašlání. V pokročilejších případech je hodně citlivý jak na stisk v místě slepého střeva, tak zejména na prudké uvolnění stisku. Protože ale existuje celá řada variant projevů, je třeba vždy, když se u vás objeví symptomy, které neznáte a souvisí s bolestmi břicha, navštívit lékaře.
Zánět slepého střeva by měl poznat každý praktik a odešle vás do nemocnice. Včasný zákrok vám zachrání život. Jestliže dojde k rychlému snížení bolestí a následnému tvrdnutí břicha, došlo patrně k perforaci, tedy protržení slepého střeva. Následuje sepse dutiny břišní a máte maximálně dvě hodiny na to, aby se s tím lékaři poprali.
Diagnostika
Obvykle se zánět slepého střeva potvrzuje sonografickým vyšetřením a rozborem krve, podle počtu bílých krvinek, které signalizují probíhající zánět v těle. Jestliže se podezření nepotvrdí, pátrá se po jiných příčinách bolestí.
Léčba
Pacient je přijat do nemocnice a rozhoduje se, zda se bude volit operace nebo konzervativní léčba. Konzervativní léčba je představována přísnou dietou a ledovými obklady na břicho, které mají tlumit zánět. Takto se podaří vyřešit asi polovinu případů. U druhé poloviny pacientů je nutné přistoupit k operaci, která probíhá buď klasicky, krátkým řezem přes břišní stěnu, nebo laparoskopicky, tedy se zavedením kamerky a nástroje. Jde o rutinní operaci a obvykle není důvod k obavám. Mnohem horší je, pokud by zanícený apendix praskl. Pak nebývají prognózy dobré. Pacientovi hrozí smrt.
Po operaci
Ještě jeden den bývá nemocný bez jídla, ale pak už je mu přidávána dietní strava a druhý nebo třetí den může opatrně vstát. Po pěti až sedmi dnech bývá propuštěn domů. Je ovšem potřeba připomenout, že v rekonvalescenci, a zejména v prvním období, je třeba dodržovat klidový režim, nezvedat žádné těžké předměty. Celková doba bez větší fyzické aktivity se vyšplhá až na šest týdnů.
Jiná situace nastane, pokud v těle pacienta zůstává zánět. Pak se pobyt v nemocnici může prodloužit, je potřeba situaci kontrolovat, léčit antibiotiky, případně i jinak.
Dieta
V období hojení je třeba se vyvarovat dráždivých a těžkých jídel. Jinak vychvalovaná vláknina také není po operaci slepého střeva vhodná, protože může dráždit střevní stěnu. Podobně na tom jsou pomeranče a ostatní citrusové plody. Nevhodné jsou i jahody a ořechy. Pozor na přemíru koření a dalších těžko stravitelných jídel.
K lékaři se není možné dostat
Existují samozřejmě kritické situace, kdy není možné se dostat k lékaři. Můžete být někde mimo civilizaci anebo odříznuti ve vánici. V takových situacích zní základní doporučení - chladit. Pokud máte k dispozici nějaké protizánětlivé byliny, můžete z nich popíjet čaj. Nabízí se heřmánek, zeměžluč, řepík, tymián, kopřiva. Hodí se vitamin C. Odblokujte si bederní páteř. Jestliže existuje sebekrkolomnější cesta k lékaři, zvolte ji, jde o život.