Prázdniny končí! Víte, co předcházelo tomu, že v naší zemi vždy v září usedají děti do školních lavic?
Ještě v polovině 18. století, jak uvádějí historici, bylo školství u nás v neutěšeném stavu. K významnému posunu přispěla vláda Marie Terezie, která přijala v roce 1774 Všeobecný školní řád. Prakticky to znamenalo, že díky jemu byla zavedena docházka do škol. Ačkoli se často traduje, že od tohoto období je u nás školní docházka povinná, není to tak úplně pravda. Povinnou se stala až před 150 lety, tedy 14. května 1869. Bylo to datum, ve kterém byl přijat školský zákon. Až ten definitivně zavedl povinnou školní docházku.
Přesto se v historických záznamech uchovává a připomíná často věta, pronesená císařovnou Marií Terezií, kterou pronesla při zavedení první školské reformy (nejen) v českých zemích: „Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6 až 12 let do škol posílali.“
Vyučovaly se tři předměty
Znamenalo to v každém případě nakročení ke vzdělání národa tím nejlepším směrem. Již první všeobecný školní řád z 6. prosince 1774 zavedl takzvané školy triviální, hlavní a normální. Musela se tedy postupně zvyšovat nejen kvalita učitelů, ale také výuka. Už o rok později vyšel u nás první, do češtiny přeložený slabikář.
Pravdou je, že učitelé často byli vysloužilí vojáci, vzdělaní sami příliš nebývali. I tehdy byl jejich plat nízký. Děti chodily do školy většinou jen v zimě, jindy se od nich očekávalo, že budou pomáhat s pracemi na poli.
Základ budování sítě škol
V menších městech a vesnicích začaly být zřizovány jednotřídní či dvoutřídní školy. Říkalo se jim triviální podle tří základních vyučovaných předmětů: čtení, psaní a počítání. Ve větších městech to byly trojtřídní školy hlavní, které rozšiřovaly znalosti z triviálních škol, a v Praze a Brně školy normální dovršující obecné vzdělání.
Byl tak položen základ pro to, aby v našich končinách vznikla rozsáhlá síť veřejných škol, která se v průběhu let vylepšovala až do dnešní podoby. A to i z hlediska zákonů.
Do školy nejen kluci, ale i holky
Všeobecný školní řád byl převratný ve své době tím, že nařizoval, aby zřizované školy poskytovaly vzdělání nejen chlapcům, ale také dívkám. Nejdříve byly tedy ustanoveny dívčí třídy, od roku 1780 se ale dívky většinou již účastnily vyučování společně s chlapci.
I když ten, kdo zná detailně film Obecná škola a pedagogické praktiky učitele Igora Hnízda, těžko bude chtít věřit tomu, že zákon u nás už v roce 1870 nařizoval zrušení tělesných trestů. O pět let později pak byl zrovnoprávněn také plat tehdejších učitelek s jejich mužskými učitelskými kolegy. Čtěte také: Retro pastelky a tužky. Poznáváte něco z obsahu své školní tašky?.
V roce 1869 bylo rozhodnuto, že povinná školní docházka bude osm let. Rodiče, kteří tehdy své děti do školy neposílali, museli počítat se sankcemi – od pokuty až po vězení.
Jak však víme, délka povinné školní docházky se v průběhu let různě měnila.
České děti tráví ve škole delší čas než jiné
Podle nedávno zveřejněné analýzy projektu nazvaného Evropa v datech vyšlo najevo, že po 150 letech od zavedení povinné školní docházky jsou v současnosti čeští školáci jedni z nejvytíženějších v Evropě. Ve škole strávili například ve školním roce 2018/2019 celkem 196 dní. Více dnů v lavicích proseděli jen Němci (208 dnů), Italové a Dánové (200 dní). Čtěte také: Připravte děti na školu. Školní rok pak zahájí daleko lépe.
