Nožík rybička se proslavil za socialismu, existuje ale více než sto let
Rybička se používala prakticky na vše. Kdo vyrazil do lesa na houby, měl v košíku rybičku. Když se večer opékaly buřty, klacíky se obvykle ořezávaly rybičkou. Rybička se brala i na ryby a v kapsách ji měli snad všichni kluci během svých venkovních dobrodružství.
Kapesní nožík designovali komunisté
Stříbrná rybička se zkrátka stala ikonou socialismu. Je totiž pravdou, že svoji podobu, tak jak si ji pamatujeme z dob před sametovou revolucí, získal tento kapesní nožík skutečně až v letech 1948 až 1955, kdy ji vyráběl podnik sídlící v Českém Švýcarsku.
Nůž měl původně čepel vyráběnou z uhlíkové oceli a rezavěl, to ale nevadilo. Byl originální svým tvarem ve tvaru ryby a jiné kapesní nožíky stejně k dostání nebyly. Takže komu rybička po nějakém tom měsíci opravdu zrezivěla, ten si mohl do domácích potřeb zaběhnout pro novou. Rybiček totiž na socialistickém trhu bylo vždycky dost.
Rybička se stoletou tradicí
Tento kapesní nožík, který se tak proslavil za socialismu, má ale mnohem delší historii, o které se moc neví.
Jeho historie začala ve zmiňované továrně na nože v Českém Švýcarsku, kde výroba rybiček začala už v období první světové války. Není ale jasné, kdy přesně to bylo ani kdo je autorem tohoto nezvyklého nápadu.
Traduje se ale, že nápad na kapesní nožík ve tvaru ryby dostal jeden z dělníků, který v továrně pracoval. Do továrny se totiž tehdy dovážely díly z Německa, které na svém obalu byly označeny rybou.
Z tohoto období se totiž dochovaly jen katalogy z dvacátých let, kde už tato firma rybičky nabízela. Spolu s nimi ale vyráběla kapesní nožíky, jejichž rukojeti měly tvary autíček nebo prasátek.
Zdá se tedy, že jedině rybička přežila všechny možné nápady a tvary kapesních nožíků a stala se populární už za první republiky. I když dost možná, že tehdy rybičky vyráběli z jiných materiálů a nožíky tak rychle nerezly. Dále čtěte: Toaletní papír za socialismu často nebyl, anebo se nedal používat.
