Vědci zjistili, že znečištěné ovzduší snižuje inteligenci lidí

Špatný vzduch dýchá až 80 % světové populace
📷
Dalších 5 fotografií v galerii
 Zdraví 
27. května 2020 09:04 / Pixabay
  4   0
Nejen Indie a Čína mají velké problémy se znečištěným ovzduším. Podle odhadů vědců dýchá až 80 % světové populace vzduch zhoršené kvality a je tak vystaveno nezdravému ovzduší.

Studie ukázala, že ne zcela čistý vzduch, který většina světové populace dýchá, by mohl znatelně přispívat k postupnému snižování inteligence obyvatel po celém světě.

Co dělá znečištěné ovzduší

Již z několika studií je známo, že vdechování znečištěného vzduchu zhoršuje zdraví lidí a je příčinou rozvoje nemocí, například dýchacích cest, rakoviny či srdečních onemocnění. Může tak lidem ubrat i několik let ze života, nejvíce ohroženi jsou pak hlavně ti jedinci, kteří už předtím pociťovali určité problémy s duševním zdravím či s kognitivními (tj. poznávacími) funkcemi, které jsou uloženy v lidském mozku a zahrnují paměť, koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací. Nejvíce znečištěných měst je sice v Indii a v Číně, ale znečištění je znát také v jiných světových metropolích. Hlavním zdrojem znečištěného ovzduší je silniční doprava v obytných zónách. Dalšími zdroji znečištění jsou průmysl, elektrárny, spalovny odpadů atd.

Studie o vlivu znečištěného ovzduší na inteligenci

Jak probíhal výzkum

Podle amerických vědců z Yaleovy univerzity v USA a spolupracujícího týmu z univerzity v Pekingu patří znečištěné ovzduší mezi jeden z hlavních faktorů ovlivňující rychlé snižování inteligence lidí. Jejich tvrzení potvrdil výzkum, podle kterého ne zcela čistý vzduch výrazně přispívá k pozvolnému úbytku inteligence populace, a to dokonce v celosvětovém měřítku. Vědci ve studii během čtyř let zkoumali a analyzovali dopady znečištění na 20 000 osob ve věku nad 10 let u obou pohlaví a v různých oblastech v Číně. Výsledky studie jsou ale podle odborníků aplikovatelné po celém světě. Jedinci byli testováni z jednotlivých školních předmětů a jejich výsledky byly porovnávány s úrovní znečištění ovzduší oxidem dusičitým a oxidem siřičitým v daných lokalitách, kde tito lidé žili.

O kolik se sníží inteligence

A jak moc může lidskou inteligenci ovlivnit zhoršené ovzduší, které dýchá většina lidí? Výsledky výzkumu ukázaly, že vyšší míra znečištění ovzduší vzájemně souvisí se slabšími výsledky v testech z jednotlivých předmětů. Vědci přitom na základě 24 standardizovaných matematických úkolů a 34 slovních poznávacích úloh měřili kognitivní schopnosti. Nejvíce pak utrpěly jazykové a matematické dovednosti jedinců. Lidé dlouhodobě žijící v prostředí se znečištěným ovzduším dosahovali horších výsledků v testech, podle studie může za slabší vědomostní výsledky prokazatelně znečištěné ovzduší. To znamená, že znečištěné ovzduší tedy může lidem způsobit oslabování kognitivních (tj. poznávacích) schopností.

Podle vědců se vdechování znečištěného vzduchu může u velké části populace projevit snížením inteligence v míře, jež odpovídá zhruba jednomu ročníku studia na škole. To je v podstatě stejné, jako kdyby tito lidé vynechali jeden školní ročník, takže se v podstatě bez jejich přičinění snižuje jejich vzdělání. A co podle vědců stojí za poklesem inteligence? Vysoká míra znečištění ovzduší se podle nich může u osob projevit vysokým oxidačním stresem, ten souvisí s látkami obsaženými ve znečištěném vzduchu. To pak může způsobit nemoci, jako jsou zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému či neurodegenerativní onemocnění, a to například Parkinsonovu chorobu, Alzheimerovu chorobu či některé formy demence.

Nejvíce ohrožení jedinci

O tom, do jaké míry může u dané osoby dojít k oslabení jejich mentálních schopností, nerozhoduje samozřejmě jen znečištěné ovzduší, ale také řada dalších faktorů. A jsou ohroženi všichni stejně? Studie ukázala, že negativní účinky plynoucí z dýchání znečištěného vzduchu jsou stejné bez ohledu na to, kde na světě žijete. Z výzkumu však například vyplynulo, že negativní důsledky vdechování znečištěného ovzduší ohrožují v největší míře starší jedince, a to hlavně osoby starší 64 let. Dále pak byli ve větším riziku muži a osoby s nízkým vzděláním. U těchto zmíněných rizikových kategorií se pokles inteligence rovnal i několika ročníkům vzdělávání ve škole, což je již určitě znatelné. Dále čtěte: Častá konzumace slaniny, párků a šunky může způsobovat duševní poruchu.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Tyrolské parky: Tip pro aktivní cestovatele, kteří milují nádhernou přírodu

Dům a zahrada

Jahodník potřebuje péči i po sklizni. Na co nezapomenout, abyste se z plodů těšili i příští rok

Bydlení

Co milují pivoňky, aby vám dlouho a bohatě kvetly

Zavřít reklamu