Na vině různých zdravotních potíží může být i nedostatek vápníku. Poznejte příznaky jeho deficitu
Vápník je prvek, který naše tělo nezbytně potřebuje. Vedle stavby kostí a zubů se podílí na přenosu nervových vzruchů, regulaci enzymů a potřebujeme ho i pro správnou srážlivost krve. Všelijakých potíží spojených s nedostatkem vápníku ale může být mnohem více.
Příznaky deficitu vápníku
Nejmarkantnější je pochopitelně lámavost kostí a kazivost zubů. Vápník ale může mít na svědomí i různé brnění končetin, sníženou pohyblivost spermií, a tedy i sníženou plodnost u mužů. Jeho nedostatek se promítne nejen do činnosti kosterního svalstva, ale i do činnosti srdečního svalu i ostatních svalů hladkých. Vápník je důležitý pro dělení buněk i pro uchování jejich celistvosti. Obvykle vše začíná nedostatkem z různých důvodů špatného příjmu dalších prvků. Protože tělo vápník potřebuje, začne si jej brát z kostí a zubů. Neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat. Stačí drobný úder a kosti praskají. Může se zbortit páteř, může dojít k dalším projevům, které byste ani nečekali.
Co s vápníkem souvisí
Naše tělo potřebuje určité prvky a vitaminy, aby mohlo s vápníkem správně hospodařit. Na vstřebávání vápníku se podílí hlavně vitamin D, ale také hořčík a zinek. Typicky tedy prvky a sloučeniny, které našemu tělu obvykle chybí. V našich zeměpisných šířkách nemáme ani tolik slunce, ani tolik ryb, abychom vitamin D zabezpečili přirozenou cestou. Více o tomto vitaminu si přečtěte zde. Rovněž s hořčíkem bývá potíž – stačí, pokud se člověk více potí, nejí dostatečně pestrou stravu a hořčíku má málo. Rovněž zinek chybí. Zdá se proto rozumné se soustředit na tyto tři látky a přidávat je našemu tělu vhodnými doplňky stravy. Vápník samotný můžeme také suplementovat, ale současně je poměrně jednoduché jej získat z přirozené stravy.
Přirozené zdroje vápníku
Možná by mnozí mysleli, že nejvíce vápníku je v mléku. Tak tomu ale není. Tvaroh na tom je lépe. Kde je vápník opravdu výtečně zastoupen jsou tvrdé sýry. Eidam jej má od 680 do 800 miligramů na sto gramů. Ementál dokonce 1020 miligramů. Denní spotřeba přitom je podle věku a dalšího dělení mezi 800 – 1500 miligramů denně. Vápník najdeme i v zelenině. Hlavními zdroji je listová zelenina, květák a brokolice, ale kvůli obsahu šťavelanů, vlákniny a dalších složek se podstatně hůř vstřebává. Na pozoru by se proto měli mít zejména vegani, kteří se vyhýbají nejen masu, ale i mléčným produktům. Ačkoliv sója je na vápník poměrně bohatá, má zase jiné negativní účinky. Lepší je proto z rostlinné říše spolehnout se na ořechy. Zejména lískové a para ořechy jsou na vápník opravdu bohaté. Výtečný je i mák.
